Tento hike Mostnicí jsme si udělali ještě víc epický, jelikož jsme ho šli v úplném dešti. A abychom si to ještě vylepšili, tak jsme s sebou táhli své těžké batohy, v dešti a ještě jsme nebyli nakonec ani schopni najít ten jediný hlavní vodopád. Chodili jsme kolem něj, tam kde měl být, ale nebyl tam. 😀
V rámci zoufalství jsme si i upravili text jedné známé písně. 😀
Jdu promoklou patou a krosnou fakt plnou, jsem chudý, jsem sláb a hladovej.
A hlava mě pálí a v deštivé dáli se leskne a třpytí náš cíl...
Krásnou příležitost zpomalit nám poskytlo okolí Bohinjskeho jezera. Zde jsme se procházeli mezi místními restauracemi a dobrovolně se tak mučili trýznivě lákavou vůní dobrot, které zde byly připravovány. My si ovšem také pochutnali, a to přímo na plážích onoho jezera. Zde jsme dlouho relaxovali, plavali, opalovali se a jedli své svačiny. Završili jsme to podvodním Twisterem a užili si nádherný den...
No a pak začalo lít, což náladě nijak zvlášť neubralo. 😀
Když už jsme se potkali s Péťou a Barčou, bylo jasné, že housle nebudou ležet ladem. Společně jsme rozjeli takovou show, že se někteří kolemjdoucí pokřižovali, než nám vhodili své bankovky do futrálu. Někteří byli tak oslepeni naším výkonem, že nám vhodili dvě 50dolarovky. Buď umí ocenit pravé umělce, nebo se přehmátli v peněžence. Kdo ví. My však byli spoko-loko a takto si s buskováním užili večer na náměstí v Rijece, následovala flaška rumu a dál už asi nemusím nic psát... ♥️
Umíte si představit lepší příležitost k výuce tance než pod hudebním doprovodem Petra? My také ne. Proto jsme využili příležitosti a naše setkání tak spojili s kvalitní výukou tance. Kuba se zkušeně ujal vedení a učil místní krásné ženy nedávno osvojenou slovinskou polku. Radost pohledět. Bohužel jsme měli plné ruce tančení, takže nevzniko žádné video, ale třeba si tuto výzvu střihneme ještě jednou a chybu s dokumentací napravíme. 💃🕺
Na cestách jsme narazili na hromadu skvělých lidí, popili s nimi, dobře se najedli a s některými si i skvěle padli do noty. Máme vzájemné pozvánky k návštěvě a těšíme se, až se s nimi opět uvidíme. Laskaví lidé jsou všude (jen v Srbsku jsme jich moc nepoznali) :D
Žehlení na koni, to je naše, ještě když se jedná o tu parádní jezdící repliku na dětském hřišti. Je těžké nevyděsit všechny starostlivé rodiče, kteří si vás měří pohledem.
Pokud tě děsí vyslovit ta velká slova na M svému protějšku, zkus to třeba v albánštině. Tým SIMPLY BO to vřele doporučuje jako nově vzniklý couple.
Když zoufale stopujete 3 hodiny přes poledne na jihu Srbska a najednou se objeví spásné slovenské auto, jehož posádka vám nabídne odvoz na jeden zátah až do Brna, je pozvání na oběd to nejmenší, co můžete udělat. Rozhodli jsme se vynaložit značnou část našeho budgetu, jenom abychom jim poděkovali dobrým jídlem a občerstvením na cestu. Ani tak to ale není dost, aby to vyrovnalo to, jak moc nám pomohli.
K tomu není co dodat... jen to, že Terka má nejrychlejší palec západu
S láskou nakreslený deník. O naše obrázkové příběhy se rádi podělíme osobně. Takže kdo je zvědavý na naše dobrodružství zvěčněné na papíře, nechť přijde a podělí se s námi taky o to své.
Kliky po celém světě, všechny zachyceny na videu. Výběr luxusních lokalit zaručen.
Trochu netradičně, ale přece. Úžasných několik společných cestovatelských dní si vyžádaly svou daň, a tak jsme se rozdělili, každý si dal svou milovanou sprchu, dobré jídlo, dohnali jsme spánkový deficit a to všechno v pohodlí svého bydliště. Já navštívila maminku a oslavila s ní narozeniny a Kuba se vydal za rodinou v Opavě. Po několika hodinách jsme se opět sešli a vyrazili s Petrem a Bárou na Moravu na víno. ♥️