Užili jsme si skvělý den v Mnichově. Zahájení letního evropského šampionátu, vaření s místními, koupání a odpočinek v Englischer parku, procházku centrem a nakonec taneční lekci tance Foro. Byl to naprosto báječný den.
U nájezdu na dálnici do Curychu nás nabral mladý pár, který si jel udělat hezký večer k nedalekému jezeru. Paní je učitelka, s neuvěřitelným množstvím pozitivní energie. Pán byl spíše ticho, ale očividně mu to vyhovovalo. Každopádně jsme se zeptali na typickou švýcarskou písničku a následně si skvěle zajódlovali. Paní si to neuvěřitelně užila, za což jsme byli rádi. Neměli bohužel čas ani zkušenosti nás k tomu naučit i tanec, ale i tak to byl krásný zážitek.
Na denní výzvu Yesman jsme nemohli říct nic jiného než jasné a nesmlouvavé Yes. A nelitovali jsme ani na minutu. U benzínky za Bernem jsme nastoupili do auta mladé paní, se kterou jsme zrovna ve Švýcarsku mluvili celou dobu jen španělsky. Chvíli jsme konverzovali a nakonec jsme ji řekli i o dnešní výzvě. Na to obratem následovala otázka, zda si chceme zaplavat. Na to jsme znovu nemohli říct nic jiného než Si, ikdyž jsme zrovna směřovali do malé vesničky navštívit naše známé, kteří na nás už čekali. Věci následně nabrali nečekaný spád. Dozvěděli jsme se, že paní je majitelka restaurace, zmrzlinárny a krásného malého akvaparku. Od té doby jsme dostávali otázky na to, zda si chceme dát něco k jídlu, k pití, na dezert, kafe, zmrzlinu, a ikdyž jsme se stále ptali, zda ji můžeme nějak pomoct, tak nám to oplatila otázkou, zda si chceme zaplavat. Celá myšlenka Xchallenge ji neuvěřitelně nadchla a stejně tak i všechny kuchaře v kuchyni, kteří taktéž pocházeli pravděpodobně z jižní Ameriky. Trochu nás vyvedla z míry otázka, zda si může půjčit Terčin mobil. Následně nás před všemi návštěvníky akvaparku dostala 4 metry vysoko na větve vedle stojícího stromu, kde nás vyfotila, vrátila mobil a šla se zase se smíchem věnovat práci. Po odpočinku, skluzavkách, 7 metrovém skokanském můstku a plnění jiných challengí jsme se konečně dostali k tomu, abychom ji nějak pomohli. S pobavením řekla, že by potřebovala pomoct s tříděním papírů pro účetnictví a následně s otevřenou pusou zírala, jak jsme se na to opravdu vrhli. Byl to teda bordel, ale za 2 hodiny jsme měli hotovo a tak nás ještě vybavila jídlem, pitím a nějakými franky na cestu. Večer jsme nakonec opravdu dorazili ke známým, kde jsme si nejen Yesmana znovu parádně užili, ale na paní, dle jejích vlastních slov, Big boss určitě nezapomeneme.
Přežívat bez peněz se nám dařilo už doteď. Naštěstí nám z předchozího dne zůstal salát a snídani jsme měli od našich přátel z kantonu Neuchatel. Den byl ale náročný a řidiči sice milý, ale žádné jídlo se nám s nimi nepodařilo směnit ať už na úsměv, pomoc nebo něco jiného. Kolem 6 večer nám už pořádně kručeli břicha a tak jsme byli rádi, když nám v mekáči na cestě z Lyonu do Marseille nabídli jeden burger a vodu zdarma. Po několika pokusech ptaní se na dálničním parkovišti vedle mekáče jsme si stoupli k výjezdu z něj a začli klasicky stopovat. Zastavilo nám hned první auto! Auto bylo proti těm předchozím nové, pohodlné, s funkční klimatizací a seděl v něm moc milý francouz původem z Maroka. Bohužel neuměl anglicky jako většina ostatních našich francouzských řidičů. Vašek francouzštinu nepoužíval víc jak 10 let, ale pořád tam něco zůstalo, takže si zase sednul dopředu a snažil se konverzovat. Z původně už parádní destinace Aix de Provence vykomunikoval jízdu až do Cannes s krátkou zastávkou právě v Aix. Z krátké zastávky se vyklubalo dvouhodinové povídání s úžasnou večeří u jeho kamaráda ze Zanzibaru a jeho ženy. Výzvu jsme nakonec zvládli bez větších obtíží i s plnými žaludky.
Stopnout si lanovku na Jungfrau nám ani s platnými lístky nevyšlo a tak jsme museli přijít s jiným plánem. Hned den poté se nám naskytl 3-4 hodinový na nejvyšší horu pohoří Jura, Chasseral, který jsme ale zvládli hned 6x rychleji. Osud nám tentokrát přál a tak jsme hned narazili na řidičku, která nás měla prvně jen popovídat, ale právě mířila s autem a s přítelem nahoru na oběd a tak nás vzala až těsně pod vrchol. Zbytek jsme si už vyšlápli, na chvíli se skamarádili se všude se volně pasoucími krávami přímo na vrcholu, pokochali se výhledem na vysílač, ale hlavně na 3 obrovská jezera a nížinu s Alpami v pozadí. Po pár minutách neúspěšného stopování navíc z restaurace vyšel ten stejný pár a vzal nás dolů na křižovatku. Krásné výhledy a spousta ušetřeného cenného času.
Jak by s námi mnoho čechů souhlasilo, tak pití je taky sport a hádat, z jakých ingrediencí se skládá světoznámý čaj Tatratea 52% je v této kategorii nejenže skoro až zdravé, ale hlavně zábavné. Správná nádoba bez nápovědy a hlavně dobrý obsah je základ. Naši soutěžící si to hodně užili a s lehkou hanbou musíme přiznat, že nás dokonce porazili. Maliny a jiné přísady jejich čich i chuť odhalili daleko dříve než my. Porota (Google) jim nakonec dala za pravdu. Vítězové jsme byli ale všichni, protože podstatu, užít si hezký večer a trochu srandy, to splnilo.
Sazka a když tak kde jinde než v Monte Karlu, bohužel jsme tak měli další výzvu před sebou a jeli až do Cech bez peněz. Ale stalo to za to!
Udrzitelnych kontaktu máme více než deset. Z dohromady 67 stopu, které jsme měli, jsme potkali tolik úžasných lidi, kteří nás díky instagramu mohli sledovat a i do dnešních dnů kontaktují a přeji se jak zvládáme další dny.
Je těžké vymyslet téma, které se ještě v našem společném životě neprobralo a mělo by nějaký větší smysl.
Otázky, které vyplnovali novomanžele na svatbu mm ale pomohly si sesumirovat všechna nejdůležitější i méně důležitá rozhodnutí našeho budoucího života.
Rozesmát kazdeho, koho potkáme jsme si stanovili již na začátku výletu. Rozdávat radost je to jenkrasnejsi. Proto nás tato denní výzva mile potěšila a o to více jsme se snažili naše prvotní přesvědčeni podpořit.
Nejvíce ale vždy pobavilo jaké neskutečné zážitky ze stopování máme. Pošli úsměv dal je naše moto i na další dny po X-challenge.