Divoké slepice – Letní X-Challenge 2022

Dnes jsme splnili denní výzvu a na dalších poctivě pracujeme. Tyčku jsme podarovali milému rakušákovy co nás vezl 2 hodiny před Linz se svým synem, cestovali z Berlína domu. Každopádně tyčinku by si zasloužil uplně každý ze 4 dnešních řidičů, protože byli úžasní ❤️. Zítra se pokusíme vytvořit nějakou drobnost, kterou budeme podarovávat všechny hodné lidi po naší cestě, pravděpodobně budeme malovat putovní kamínky ale potkáváme tolik hodných lidí, že se nám ty kamínky pěkně pronesou. Ukládáme se ke spánku v parku ve městě Linz s dalšími dvěma tými a místním chlapíkem, který se rozhodl tu dnes spát s námi. ❤️

Za tým Divoké slepice+ kohout a Prague Stars představujeme inscenaci aquabell na suchu. ☀️

Takový splněný nesplněný, minimálně jsme pod Schafberg dostopovali ale nahoru jsme se už nestíhali vyškrábat a u zubačky se na nás moc netvářili. Užili jsme si aspoň hezký den u jezera s mladíkem co nás sem dovezl a s týmem Prague Stars, pak už jsme museli uhánět do Salzburgu aby jsme Maťejovy, který se k nám přidal pořídili spacák. 🌸

Tak tato výzva by pro nás dvě krákorajíci slepice, bez hudebního sluchu byla úplně nereálná, kdyby jsme ještě v Praze k sobě nepřibrali Matěje. Busking v Salzburgu, počkejte jak to rozjedeme v Itálii. Vydělali jsme 55€ zašli na kebab a koupili Matějovy spacák.

Včera večer jsme se lehce ovíněni rozhodli v rámci tréninku povídat v anglickém jazyce. Rozhovor se však stočil k osobním tématům a tak jsme v průběhu večera museli přepnout zpět do češtiny a pokračovali až do ranních hodin. V rámci týmu jsme si v podstatě cizí a možná že právě to je na tom jednodušší a osvobozující - otevřít se někomu koho nevídáme každý den běžného života.

Nooo dobře, přiznáváme, přímo k Bohinjskému jezeru jsme se nedostali ALE asi to tak mělo být. Včera večer jsme po dlouhém stopování dorazili k jezeru Bled, kde panovala báječná atmosféra. Náš Matěj si dokonce zazpíval na podiu s kapelou. Ráno jsme si dali malý busking a šli na snídani, žádný spěch, jezdí tu jedno auto za druhým v Bohinji jsme raz dva. Po dvou hodinách už nás to trochu štve a jdeme si koupit lístek na bus (který stál jen 1,30€ na osobu 🤦‍♀️). V jeden moment přijíždějí 3 autobusy a všichni zmateně pobíhají se svými kufry po už tak malém nástupišti. Nastupujeme do autobusu Bohinj Lublaň, ukazuji řidiči lístky s dotazem zda jede na Bohinj, kývne, ukáže do autobusu, tak jdeme. Po prvních dvou zastávkách již víme že míříme do Lublaně. No co asi to tak nemělo být a aspoň budeme dřív v teple. Další zastávka? Terst🍕

Včera jsme uvízli několik hodin na benzínce před Benátkama. Zachránila nás parta kaminjoňáků, sice nás nikam neodvezli ale pohostili nás jídlem, kavou a vodkou. My jim za to zahráli na kytaru a já se naučila pár slov bělorusky.

Neutratit ani korunu pro nás byla opravdu velká výzva! Jelikož až dotohoto dne nás na jídlo nikdo nepozval a říct si o něj v restauraci se nám taky uplně nedařilo. Nakonec jsme vyžebrali pár kousků pizzy ale kdyby se o nás nepostarali milý kamioňáci z Běloruska tak máme asi pěkně velký hlad na benzíce několik km od čehokoliv. Určitě to byla skvělá zkušenost a je moc milé, když vás na jídlo někdo pozve ale v restauracích si o něj moc říkat neumíme, i když k tomu nabízíme svou pomoc.

Do Bologny jsme dorazili 6. den naší cesty. Byl svátek a bylo hodně obchodů zavřeno a tedy na ulici méně lidí, ale i tak jsme si užili busking v jedné malé uličce s dalším týmem. Bologna byla pěkná ale hodně rozlehlá a nemohli jsme se z ní dostat, více se nám líbila Verona kam jsme dorazili druhý den.

S těmi checkpointy nám to moc nešlo, na to, že jich bylo v plánu asi 9, poslušně hlásím náš třetí a poslední. Když jsme si včera večer stopli kamioňáka Romana uprostřed ničeho v Bolzanu, měli jsme velkou radost, že nás odveze k Brennero - o to větší, že nás u sebe nechal přespat a ráno nás odvezl do Mnichova. Skočili jsme na rychlé pivo a už si to drandíme směr domov. Brzy na viděnou na fesťáku!

Jelikož jsme adoptovali Matěje museli jsme ho do výzvy také zapojit bez něj by přece jen prohození oblečení nebyla taková švanda.

Yes Man, no trochu jsme to flákali, protože jsme téměř celý den strávili samy na silnicích pokusy o stop. Ale pár Yes Manů nás pěkně vytrestalo.