Na zdraví se dánsky řekne skol. Netuším teda, jak se to píše, ale vyslovení onoho skol při každém přiťuknutí si plecháčkem, který vám daruje sympatický Dán, vždy vyčaruje všem úsměv na tváři.
Náš day off momentálně probíhá v přístavním městečku Kalundborg. Nenápadně město má za sebou bohatou historií, o které se dá více dočíst v místním muzeu. Město zdobí hrad, který jde vidět snad odevšad, nejhezčí pohled na něj je ovšem z přístavu naproti. Město nabízí vše, co nabízí každé historické turistické město, až na turisty, těch tu mnoho není. Za přístavem se také nachází milá plážička, o které není nikde ani zmínka.
V Dánsku jsou dva nejvyšší vrcholy hned vedle sebe. Vylézt na ně byla samozřejmě výzva, která není jen tak pro každého, nicméně nakonec jsme těch 170 m.n.m zvládli a to několikrát během večera, protože jsme hledali místo na spaní. Na jednom vrcholu se nacházela rozhledna, u které se zrovna konal koncert, kde se sešli snad všichni důchodci z přilehlé vesnice. Na druhém vrcholu se nacházel kravín, krávy nám dělaly společnost při hledání přístřešku. Noční přebíhání výběhu s krávami měl lehký nádech hororu, čekali jsme, kdy se krávy vynoří ze tmy a zabijou nás.
Lidé na cestách
Během Letní Xchallenge je možné plnit nemalé množství výzev a procestovat nejrůznější checkpointy po celé Evropě. Nicméně to nejdůležitější není žádný úkol a body za něj. Jde o to se při cestě překonávat a poznávat daná místa a to jak svýma očima, tak očima dalších lidí. Během naší cesty Německem a Dánskem jsme poznali nemalé množství lidí, jezdili jsme s nimi na místa, kde nás žádný checkpoint nečekal a dělali věci, za které jsme body nedostali. Například jsme pracovali na dánské farmě, ke které jsme se náhodně dostali při stopování. Celý den jsme strávili s danou rodinou, pomáhali jsme při odhazování sena a během odměny v podobě rodinného sedánku u oběda a večeře jsme zvládali poznávat jak onu rodinu, tak v podstatě celé Dánsko. Poznávali jsme zdejší kulturu, poslouchali nejrůznější historky a tak podobně. Jiné, ale stejně skvělé zkušenosti jsme nabírali při devítihodinové plavbě na lodi s postarším párem, při které jsme si nejen zkusili loď řídit, ale viděli jsme i menší druh velryby nebo tuleně. Nechyběla ochutnávka tamějšího alkoholu. Za zmínku stojí i náš stop z Berlína do Keilu, mladý nadaný hudebník Keno a jeho přítelkyně Kiwi. Pár byl natolik sympatický, že jsme se rozhodli s nimi strávit večer, ačkoli jsme měli původně zamířeno do jiného checkpointového místa. Na oplátku jsme Kena naučili hrát Prší a určitě ho přijdeme podpořit na jeho první koncert v Praze.
Zkrátka, lidé na cestách vám dají ty nejcennější zkušenosti a nejúžasnější vzpomínky, stačí mít pouze při cestování dávku laskavosti, otevřenosti a kuráže.