Páreczech 🌭 – Letní X-Challenge 2022

Dvě tyčinky jsme rozdali už na startu pro Elis a Zdendu a třetí jsme dali Tillmannovi Scheit za přepsání ve Würzburgu. Čtvrtou snědl David ve 12 jako poslední jídlo na dalších aspoň 5 dní!

Potkali jsme se s kamarádem z Erasmu na Islandu - Tillmannem Scheit 💜

První den kluků - 20 kluků u benzínky u Plzně.

Již uplynulo 24 hodin od Davidova posledního jídla, ale je to držák!

Vyměnili jsme si všechny věci včetně krosen a kloboučků a Davidovi to moc slušelo! Niki byla až moc cool. Ale třeba spacáky jsme stejně chtěli střídat :D

Dorazili jsme chvíli před polednem, potkali další dva týmy a v místní kavárničce pobavili znuděnou obsluhu když vymýšleli slovíčka která nás naučí. Takže umíme třeba sýr, troubu a brýle 😄 a Zjistili jsme, že je tu spoustu nefungujících pump😄

Dnešní Yes Day dopadl nad očekávání dobře. Už od rána kdy David musel říct jo, když jsem ho budila a ptala se jestli hned vstane :D
Když jsme pak šli omylem jinou trasou než jsme měli, tak jsme našli na zemi platební kartu a odnesli ji na policii. Konečně jsme mohli udělat nějaký dobrý skutek :)
Pak jsme jeli do Gentu a na tři stopy potkali nové kamarády a dostali se kam potřebovali.
V Gentu jsme si vzali za cíl stoupnout loď. Dostali jsme se k jachtě a ptali se a když nabídli svezení motorovým člunem tak jsme nemohli odmítnout :D (David dokonce zkusil i řídit!) Nemohli jsme odmítnout ani kolu, čaj a balení wafle a kapsičky :D
Pak jsme nemohli odmítnout konverzaci s dvěma staršími belgičany před odchodem na stop. Dnes říkáme ano na každý stop, takže když nám sympatická cvičitelka jógy nabídla svezení na Nizozemské pobřeží neodmítli jsme. Vykoupali se při západu Slunce (David) a splinili další dobrý skutek při vysvobození malého kluka ze skřípnutí dveří 😅 (zase David), posbírali mušle a vydali se na pozdní stop.
Zastavené polododávce na rozvážku pizzy jsme nemohli říct ne a tak jsme naskákali dozadu ještě než jsme stihli vysvětlit kam potřebujeme, protože moc pospíchal. A pospíchal viditelně i při cestě protože předjížděl retardéry jako by tam nebyli :D No byl původem z Afriky, takhle se tam prý jezdí. A stejně tak jsou tam štědří a tak když nám nabídl přepsání u něj doma - nemohli jsme říct ne, že? A tak jsme v Evropě zažili skutečnou Afriku - neskutečnou štědrost křesťanské rodiny a zvědavec děti co kolem nás nepřestal běhat a prohlížet si nás :D - V krásném domě v Nizozemí.
(Fotek mám spoustu ale moc se jich sem nevejde 😅)

Do Leuvenu jsme jeli z Esch-Sur-Sûre společně s týmem Black Sugar. Přes Lucembursko jsme vyrazili autobusem a pak jeli šíleným stopem - v šesti v pětimístném autě dvou Belgičanů co oba chlastali😅 No přežili jsme a večer se dostali do cíle a dostali parádní hambáč z Mekáče.
Na žádnou studentskou tradici jsme se nedostali, ale máme fotky a vyprávění jak probíhá takový cantus.
Nicméně většina studentů je teď na prázdninách a kdo ne, tak byl na koncertě na náměstí - skvělý reggae koncert kapely až z Jamajky!😄😍
No a spali jsme pod schodama podzemního parkoviště kampusu 😁😁

V Gentu jsme se opravdu chtěli dostat na kanál :D a tak jsme si poseděli na jachtě a pak se svezli motorovým člunem!
A ohledně jídla - dostali jsme nudle ve WokAway a taky dumpsterovali na hlavní ulici :D humus a čokoládové alpro si nechám líbit 😁

Kafe řidiči jsme chtěli koupit několikrát, ale vždy odmítli s tím, že od nás nic nechtějí, ale když nás vezli dva super Belgičani co jeli na festival - měli na něj asi takovou chuť že hledali kde nás vyhodí na benzínce s kafem :D

Dnešní den s dnešní denní výzvou se v podstatě nelišil od dnů předtím 😃

Je polovina pátého dne a tedy i celé X-Challenge a pro náš tým Páreczech 🌭 to je docela zásadní. Niki včera ráno dobrala poslední antibiotika, takže dnes už by si mohla dát i nějaké to pivečko a nemusí se tolik bát sluníčka a David už v podstatě splnil svoji challenge alespoň 5 dní nejíst! Nicméně cítí se tak dobře, že by klidně pokračoval dál. Jediné co ho od toho odrazuje jsou veškeré ty prasárničky které jsme po cestě dostali a snědla je vždycky jen Niki😁 A tak už si dal půlku včerejšího hamburgeru z KFC (snad mu nebude špatně :D )
No byla to pro nás oba výzva hlavně na začátku a to hlavně z důvodu, že jsme si nedokázali na plno užít všechno co x-challenge nabízí.
Nejen proto, že získávání jídla a pití a ochutnávání je podle nás velkou součástí x-challenge, ale hlavně proto, že jsme měli oba míň energie. Dokonce jsme chvíli zvažovali Davidovo návrh dostopovat z Prahy domů do Sušice a aspoň den dva se vyležet :D Nicméně jsme rádi, že jsme to neudělali a místo toho se stopem a vlakem dostali do Würzburgu kde jsme se dobře (a dlouho) vyspali a druhy den ještě prošli město.
Občas jsme sice byli fakt vyčerpaní a neměli chuť plnit všechny ty výzvy na které jsme se před začátkem x-CHALLENGE hrozně těšili. Ale bylo to čím dál tím lepší a jednodušší a dnes už jsme opravdu ready na vše. Škoda že až tehdy kdy vlastně musíme pomalu vyrazit zpět 😅

Během stopování se snažíme lidi co nám zastaví rozesmát vždycky ale dnes jsme se soustředili na to, kdy se nám to doopravdy povede tak, že se upřímně smějí. A v některých chvílích to nešlo, protože neuměli anglicky a my neumíme francouzsky 😅ale i překládání z Google translate byla občas dost sranda pro obě strany :D no ale abychom si těch alespoň 10 lidí pojistili, David překvapoval lidi tím, že jim dával mušle a pobavili jsme i velkou skupinu turistů, když jsme tancovali v bahně 😄

Mont-Saint-smíchem je fakt krásné ale příšerně turistické místo. Nicméně lidi tam na nás byli moc milý a udělali pro nás vše co jsme potřebovali (včetně uschování batohů při procházce). Obrovské množství turistů mělo sice i výhody - jako třeba nedotknutá půlka pizzy u koše :D Ale hlavně je to dost vyčerpávající a tak jsme se nezdrželi tak dlouho a splnili jen část výzvy - popovídali jsme si s jedním vojákem - ale kolem nás stálo dalších 6 a asi 10 policistů 😄
No ale aby to nebyla nuda - ze zámku jsme šli přes záliv - což znamená 6 km skrz bahno 😅😅

V rámci našeho nápadu na 6KM hike z Mont-Saint-Michel skrz záliv jsme dělali dokonce dva neobvyklé sporty :D Nejdřív jsme hikovali vodou a pak si pořádně zakrasobruslili v bahně 😄

Na Montmartre jsme došli a s umělci mluvili, ale moc sdílení nebyli. Většinou nám řekli, že tam takhle malují už třeba 30 let. Možná proto to mají už jako takovou stereotypní práci a jediné co chtějí je prodat vám obraz 🙈 trochu zklamání, ale jinak to tam má atmosféru!

Rozhodli jsme se v rámci výzvy s Davidem na tři hodiny rozdělit na Montmartu přesně v 17:30. Když se podíváte na zprávy z Francie, určitě najdete článek o bouři která začala v Paříži asi v půl 6 a trvala asi 2 a půl hodiny, během kterých vytopila metro a některé ulice 😅 no asi bychom se s Davidem rozdělovat neměli. Nicméně David se schoval v metru a jak tak bloumal, došel omylem k Moulin Rouge a Niki se schovala v restauraci a byla pozvána na pivo a pokec od dvou fajn Marokánců.
Zároveň jsme si dali vlastní challenge - získat pro druhého zadarmo něco co mu udělá radost.
David sehnal fancy donut a Niki kovovou mini maketu Eiffelovky :D a pak sraz u Eiffelovky kde už bylo po dešti a aspoň byl fajn vzduch :)

Mušle z pláže můžou být super věc na směnu - za cokoliv co má třeba kolemjdoucí paní zrovna v kabelce😁

Spali jsme v Paříži přes couchsurfing - týpek Fabién byl trochu v depresích, ale to dohromady s tím, že má PhD a před nedávnem byl závislý na kokainu a žil na ulici vedlo k neuvěřitelným debatám nad pivem a vínem až do 3 hodin ráno. A motivovalo nás to k dalšímu rozhovoru jen ve dvou hned jak jsme opustili jeho byt. Filozofovat v ulicích Paříže má své kouzlo.

Náš sněhuláka se jmenuje Piérre a je vystaven u odpocinkového stolu na benzínce u Paříže - kousek od Disneylandu 😄 je vytvořen ze všeho možného posbíraného po cestě.

AFRIKA V HOLANDSKU - V rámci YesDay jsme se neplánovaně dostali do Nizozemska. Tam jsme se na pláži rozhodli dostat se ještě večer směrem k Belgii.
Zastavenému pickupu na rozvážku pizzy jsme nemohli říct ne a tak jsme naskákali dozadu - ještě než jsme stihli vysvětlit kam potřebujeme, protože Joseph co nám zastavil moc pospíchal. A pospíchal viditelně i při cestě protože přejížděl retardéry jako by tam nebyly 😀 až na to, že tam byly a my jsme vyskakovali metr vysoko 😄 No byl původem z Afriky - Konga, tam se takhle prý jezdí. Při jízdě vyzvídal kam potřebujeme a nejdřív - i při té divoké jízdě - volal svahilsky se ženou a synem a hledal nám autobus a pak když zjistil, že 1) chceme spát někde venku a 2) David byl v Tanzánii a umí asi 2 slova svahilsky, tak nám v podstatě oznámil, že budeme spát u něj :D No stejně bychom nemohli říct ne 😄
I když pospíchal do práce, zajel k němu domů a u baráku nás přivítala jeho žena původem z Tanzánie v barevných afrických šatech a tři z jejich pěti dětí😄
Žena nám hned nabídla jídlo a pití a sedačku k sezení i s televizí😃 Všechny tři děti probíhali zvědavě kolem a nenápadně nás pozorovaly zpoza dveří nebo skrz zábradlí schodů.
David držel hladovku, ale já dostala pizzu a džus a pak za námi přišel jejich druhý nejstarší syn, který uměl asi nejlíp anglicky a byl strašně nadšený z toho co děláme a že jsme u nich. Příští rok se chce účastnit x-Challenge s námi! 😃
Byla to velmi křesťanská rodina - proto byli taky tak pohostinní. A tak jsme se s Davidem koukli před spaním na kousek filmu Noe a šli spát. Celou noc bylo vedro snad větší, než v Africe. Ráno po probuzení jsme byli znovu mile přivítáni do nového dne, tentokrát již celou rodinou včetně nejstaršího syna, který pracoval předchozí den do pozdních večerních hodin. Ke snídani jsem dostala omeletu, kterou dochucoval David, protože si přáli aby se zapojil v přípravách. Pak jsme se dlouho na zahradě bavili s Josephem o všem možném zatímco si děti hrály kolem a nakonec jsme dostali i několik hrnků tanzanského čaje - zázvorový s mlékem - co si David v Africe úplně zamiloval. Poté následovala jejich typická kaše.
Než odešel do práce druhý syn, zeptali jsme se na fotku - to jsme ale nečekali, že přípravy budou trvat hodinu včetně převlíkání a štelování místa i kamery na stativ! 😃
No fotka se povedla a při odjezdu nejenže jsme dostali víc jídla, než jsme (vlastně jen Niki) mohli kdy sníst, ale Joseph nás odvezl na hranice s Belgií a se synem nám ukázali místní městečko - tentokrát už jel pomaleji než minule, ale pořád se trochu držel svého afrického stylu řízení s galantností asimilovaného občana snažícího se respektovat místní kulturu. Zajížděl do uliček, kam třeba já bych si rozhodně netroufla, jen aby nám ukázal místní architektonické skvosty. :D
A tak jsme v Evropě zažili skutečnou Afriku. Od X-Challenge po Evropě jsme čekala hodně, ale něco takového ne :D ještě v tak krásném domě na kraji Holandska.

Do Metz jsme jeli včas s rozhodnutím, že se opravdu nějak dostaneme na TGV do Německa nebo si na nej vyděláme. No ale kluk co nás tam vezl řekl že nám to francouzsky domluví a než jsme se vzpamatovali, tak nám koupil vlak do Saarbrücken 😅 a to přeci nemůžeme odmítnout. Ale neztěžujeme si 😄

Tahle výzva pro mě byla upřímně mnohem těžší, než jsem čekala. Brala jsem ukulele s tím, že budu všude jen tak hrát a určitě získáme spoustu peněz, ale když na to přišlo tak jsem se strašně styděla a byla nervózní a zvládla vždycky jen jednu dvě písničky. Nicméně zvládla jsem to a i když jsme nic nevydělali, tak jsme výzvu splnili, protože jsme vždy další den nic neutratili😁😅

Na cestě jsme potkali obrovské množství lidí a i spoustu kontaktů! Prvního - Němce Anselma jsme potkali už na stopu ze Zličína a už jsme si s ním psali a domlouvali jestli se můžeme potkat v Německu :D To se sice nepovede, ale znamená to, že vážně zůstaneme v kontaktu. A takových lidí jsme potkali spoustu. Vím, že jsou udržitelné, protože během cesty jsem si psala s dalšími lidmi, které jsem potkala během stopování dřív a jakmile viděli na Instagramu, že jsem v jejich zemi, hned se ozvali :D
Nejsilnější jsou samozřejmě kontakty s lidmi se kterými jsme strávili alespoň nějaký čas - třeba Africká rodina u které jsme spali, Francouzská učitelka angličtiny u které jsme před spaním i pokecali, nebo skvělý Gwillim co nám koupil hotel a pozval i na večeři. A my jsme samozřejmě spoustu lidí pozvali i na oplátku k nám!

Nevím co jste si to na nás vymysleli, ale bitevní pole u Verdunu je úplně mimo města a nikdo tam nejezdí :D ještěže jsme potkali skvělého Gwillima, který nám včera koupil hotel a večeři a odvezl nás až na místo určení a zpátky k dálnici. Jinak bychom se asi nikam nedostali.
No ale u památníku jsme vzdali hold padlým minutou ticha.

Dorazili jsme do Mnichova a potkali se s tříčlenným týmem a díky Jirkovi, který byl inspirací a půjčil nám svou italskou knížku se David rozhoupal pro jeho vystoupení týdne 😄 ještě ve správné Mnichovské hospůdce😁
V jednom videu posílám i důležitou přípravu před 😄

David vyzval Mnichovskou slečnu Terezu na souboj v pití piva a přestože on měl opravdu tupláka a slečna jen obyčejný půllitr, porazil ji na plné čáře :D

Další výzva splněná v Mnichově - jazykolam. Naučili jsme se ho společně s dalším týmem a půl a všichni si ho odříkání pod dohledem Německé kamarádky :D
Nicméně největší jazykolam je v podstatě cokoliv ve francouzštině. A vzhledem k tomu, že většina Francouzů neumí jinak než Francouzsky, naučit se něco málo byla skoro nutnost. Naučili jsme se například Je suis heureux a David to zkoušel říkat skoro každému kdo zastavil a stejně většina nerozuměla a výslovnost musel pořád pilovat. David pak umí i větu >Je souaf de eau silvouplé< Nebo jak se to píše - to kdyby nám náhodou došla voda 😅

V malování jsme se střídali - David měl svoji stránku se 4 miniobrázky a já si namalovala pět dalších obrázků. Poslední dva dny už malovat nebudem, přeci jen jsou už hlavně v duchu návratu domů..
Ale bylo go super vyplnění času když jsme si třeba někde sedlo nebo čekali na stop či vlak.

Takhle CHALLENGE mě upřímně dost bavila! Zvlášť když mapy.CZ používám sama úplně pořád a často mi chybí fotka u maličkostí kam se rozhodnu zajít. Dávala jsem tedy fotky i ke každé blbosti která se ale speciálně stopařům, nebo zevlákům jako my hodí :D
Zajímavé je, že fotky tam ještě nejsou vidět, protože je nejdřív kontrolují. Mně například tři fotky odmítli s tím, že obsahují lidi nebo něco co tam není pokaždé a tudíž fotka nemusí odpovídat…

Král David má neskutečně profesionální brnění a meče z Německého kontejneru, nicméně jeho rate výhry x prohry úplně neodpovídá. A že je prý schopen porazit Goliáše, když ho skolí i dvě malé holky 🙈 Na druhou stranu přežít čtyřikrát svoji vlastní smrt je umění hodné Jackieho Chana.

Lidi v Německém Bavorsku neznají palcovou páku :D takže překecat někoho aby si dal souboj bylo docela hardcore, ale přeci jen se mi to párkrát povedlo 😄

Tuto výzvu jsme nesplnili v den, kdy byla denní výzvou, neboť jsme ji splnili již během prvních dnů, kdy jsme byli oba bez energie a potřebovali jsme chvilku odfrknout 😅 Würzburg je městečko, do kterého by mě asi normálně vůbec nenapadlo zajet, kdyby tam nebyl náš kamarád. No nicméně prošli jsme si město, viděli jsme krásný západ Slunce z mostu který je známý pozorováním východu slunce s vínem v ruce.
No a druhý den jsme dlooouho spali, dali si u kamaráda Brunch a čaj na dutiny co mi dávali dost zabrat. A pak jsme se zase procházeli hradní zahradou a viděli dva krásné kostely. Upřímně tak hezký bílý kostel jsem dlouho neviděla.

Extrémní žehlení jsme nakonec splnili až v Česku :D zato žehlit v šílené bouřce na střeše bydlibusu je opravdu docela extrém 😅 Škoda, že ten blesk se nám zachytit nepodařil, ale na jednom videu je slyšet hrom. :D

Když odstartovali jsme z lodi,
Náš jediný plán byl Nizozemí,
ale jak už to tak občas chodí,
projeli jsme spoustu jiných zemí.
Antibiotika, hladovka,
od cíle nás nic neodradí,
Na začátku trochu krizovka
Pak už jsme ale na cestě zas rádi.
Přes Německo do Luxu,
Na hradě jsme hráli
Autobusem v luxusu,
Večer v Leuvenu jsme stáli.
Přes Belgii nakonec
do Holandska jsme jukli
Jenom kousek přes kopec
A pak jsme na jih cukli.
Francií jak na koni
Přes čtyři různá místa
Croissant nám věci ovoní
A cesta už je jistá.
Mont-Saint-Michel, Paříž
Přenádherné stavby
Pak do Metzu zamíříš
Už jenom kousek >>plavby<<.
V Mnichově už ten večer
Jsme tuplák piva pili
A když pak měsíc vyšel,
Zas pod střechou jsme spali.
A Německem pak cesta
Ve Zwieslu šermování,
A i když se to nezdá,
Už blíží se konec cestování.


Mám pak dlouhý deníček z naší cesty, ale to je opravdu podrobný cestopis, který by asi moc lidí nepřečetlo😁

Snažili jsme se, ale lidi očividně neznají slovní druhy 😂