Srdcové Eso – Letní X-Challenge 2022

Uzdravit, pozor, start! Naše Xchallenge byla o několik dní opožděná kvůli onemocnění jednoho člena týmu - Ester. V neděli jsme se tedy domluvili, že se sejdeme v Mnichově odkud začne naše společné putování. Ondra s Evou (z týmu Don Quixote) překonali náročných 250 km z Brixenu, kde stopování rozhodně nešlo jako po másle. Na dvou místech zůstali stát kolem 2 hodin - u Innsbrucku a na benzínce u Vompu. Nakonec to ale na 5 stopů zvládli. Chtěli jsme spát v Olympiaparku, protože se to předchozím challengerům povedlo, ale byl tam krutopřísný festival a hromada lidí. Prošli jsme si park a vydali se k parku Englischer Garten, kde jsme se uvelebili. Ráno jsme se rozloučili s Evou a prošli si centrum města. Musíme říct, že Mnichov je moc krásné, čisté a podle všeho i bezpečné město. Vyjížděli jsme brzo a rychlý tuplák po ránu jsme nedali.

Z Mnichova jsme chytli luxusní stop až do Hannoveru, cesta trvala zhruba šest hodin a tak jsme kolem šesté byli v dalším checkpointu. Pár, který nás vezl, nás hodil na hlavní nádraží. Protože už bylo pozdní odpoledne tak jsme řešili, kde se vyspíme a chtěli jsme někam k vodě. Na mapě jsme viděli velké jezero Steinhuder Meer, které je asi hodinu od Hannoveru. Tak jsme se tam vydali, ať máme časovou rezervu, že výzvu necháme na další den. Dojeli jsme kolem osmé do města Steinhude a po cestě obdivovali krásně červené cihlové domy. Našli jsme si místo na odpočívadle u cyklostezky. Kousek od nás byl mladý pán, o kterém jsme si mysleli, že je to rybář. Ráno nas pozval na kafe a zjistili jsme, ze to je bikepacker na cestě z Brém. Potom jsme se vrátili do Hannoveru a napsali si na karton 《Looking for a quick tour around Roter Faden》. Už jsme jednoho 《průvodce》 skoro měli, ale pak se ukázalo, že si myslel, ze Roter Faden je čára, co značí cyklostezku, a celkově byl hodně zmatený, tak jsme se rozloučili a hledali dál. Kdyz se nikdo nepřihlásil přes hodinu, rozhodli jsme se, že se po městě trochu projdeme sami a pak vyrazíme do Hamburku. V Hannoveru bylo bizarních věci více. Ondru zarazilo jak pán na ulici uklízí zem tak, že hadici odpad sléval do kanalizace. Dále jsme viděli kluka, co naštvaně šel, najednou kopl a shodil těžký odpadkový koš, a následně to vše po sobě uklidil. Poslední bizarní věc, byl smradlavý tunel, kde byl člověk rád, že má po ruce roušku. Posíláme pozdravy z cesty do Hamburku!

Z Ostseebad Boltenhagen posílá pozdravy zdejší Miss Ostsee Bobina ❤️

Do Lubecku jsme dojeli na 2 stopy. První pán, o kterém jsme se dozvěděli, že je to herec, nás vzal do města Bad Oldesloe. Město byl moc krásné a tak jsme se rozhodli se tam projít, než vyrazíme dál. Potom nás do Lubecku dovezla milá paní z Kazachstánu. Hurá, už jsme v Lubecku. Našli jsme Marcipánové muzeum (budova byla ale z cihel, ne marcipánu) a šli dovnitř. Na začátku je obchod s marcipánem a potom se musí nahoru kde se přes luxusní kavárnu projde do samotného muzea. Byli jsme hodně opatrní abychom s krosnami nic neshodili. Bylo úžasné vidět, co vše jde z marcipánu vytvořit. Sochy Karla IV. společně s dalšími realistickými sochami lidí byly neuvěřitelné.