Drobné si nechme – Letní X-Challenge 2023

Cesnak za obedové menu? Lebanonská majiteľka španielskej reštaurácie v Klagenfurte nemala problém.

O výzvu jsme se statečně pokusili a dá se říci ji splnili (na 3. rakiju a návrh spaní sama uvnitř domu bez Filipa jsem raději musela říct ne 😬).

loďku jsme vyměnili za pomoc s vysáváním vody při ranní přípravě lodí. Společně s týmem Ponorek jsme pak doveslovali až na ostrov uprostřed Bledu

dostopovat do Brčka, které leží mimo hlavní tahy, nebyla žádná sranda. Nakonec se nám to po 1 dni snažení podařilo!
Ve městě jsme se dali do řeči s paní a zaslechl nás týpek, který uměl anglicky a "slámku", tedy brčko, nám donesl. Také nám rovnou nabídl i místo na přespání!

Pohled z Bledu je na cestě!

Společně s týmem Ponorek jsme si odpracovali cestu na vysněný ostrov uprostřed Bledu, přespali pod širákem kdesi pod přístřeškem a také poslali pohled k vám na Velín!

Výzvu jsme splnili, netratili jsme nic a peníze vydělali úspěšným nálezným 2 mincí 😅

Skopje jsme úspěšně navštívili, jen statue battle jsme již podnikli dopoledne v Prištině, tak jsme pokračovali dál :)

Chytli jsme skvělý stop na Slovensko, takže jsme jen projížděli, ale byli jsme fakt blízko!

Dnes nás čeká posledních 70 a máme hotovo!

Dumpster diving fruit edition! Tirana

Večer jsme se bavili o našich plánech do budoucna (kde chceme bydlet nebo jak chceme prožít 20. léta).

Téměř jsme se dostali do médií v Kosovu, ale bohužel nemluvíme albánsky. Ale vysloužili jsme si aspoň fotku 😅

Je to trochu nadsázka, ale dobrá ne? Návrat do dětství 😂

Stopujeme ve dne v noci,
nikdy ne však bez pomoci.
Hodní lidé žijí všude,
Prostě věř a tak to bude.

Noc v garáži nebo v parku,
nemá však vliv na morálku.
Kdo se ptá, ten jídlo má
a chody místní ochutná.
Dozví se i spoustu tipů,
od řidičů během tripu.

A co message na konec?
Cestuj! Můžeš bez peněz. ☺️
Balkán stopem za to stojí!
Prohloupí ten, kdo se bojí!

Hotelový servis pod širákem✨

Jsou 2h ráno a my právě dorazili s Bekimem ze Sarajeva do Tirany. Po společné večeři, na schodech před muzeem (v podobě celé pizzy pro každého z nás), nastal čas loučení a hledání místa na přespání. V přilehlém městském parku, který vypadá spíše jako obrovská džungle, jsme s čelovkami hledali něco rozumného. Nakonec jsme to zapíchli u jednoho posprejovaného "amfiteátru", kde jsme sice byli pěkně na očích, ale zato jsme pod sebou měli rovný betonový podklad bez trní. Kolem třetí hodiny ranní jsme uléhali doufajíc, že nás ráno nikdo nevyhodí. Jaké bylo naše překvapení, když k nám kolem 7. hodiny přišel místní uklízeč se slovy: "Můžu to vyhodit?" V tichosti vzal všechny naše odpadky a odešel...

Já tuhle příhodu znám jen z Filipova vyprávění, jelikož jsem ji celou prospala. Doteď oba žasneme nad tím, jak milé lidi jsme cestou potkali. Takže jestli někdy budete shánět ubytko v hlavním městě Albánie, místního parku se rozhodně nebojte! Nikdo vás tam budit nebude a ještě vám tam uklidí váš kemp plac. 😂

Hotelový servis pod širákem✨

Jsou 2h ráno a my právě dorazili s Bekimem ze Sarajeva do Tirany. Po společné večeři, na schodech před muzeem (v podobě celé pizzy pro každého z nás), nastal čas loučení a hledání místa na přespání. V přilehlém městském parku, který vypadá spíše jako obrovská džungle, jsme s čelovkami hledali něco rozumného. Nakonec jsme to zapíchli u jednoho posprejovaného "amfiteátru", kde jsme sice byli pěkně na očích, ale zato jsme pod sebou měli rovný betonový podklad bez trní. Kolem třetí hodiny ranní jsme uléhali doufajíc, že nás ráno nikdo nevyhodí. Jaké bylo naše překvapení, když k nám kolem 7. hodiny přišel místní uklízeč se slovy: "Můžu to vyhodit?" V tichosti vzal všechny naše odpadky a odešel...

Já tuhle příhodu znám jen z Filipova vyprávění, jelikož jsem ji celou prospala. Doteď oba žasneme nad tím, jak milé lidi jsme cestou potkali. Takže jestli někdy budete shánět ubytko v hlavním městě Albánie, místního parku se rozhodně nebojte! Nikdo vás tam budit nebude a ještě vám tam uklidí váš kemp plac. 😂

Hotelový servis pod širákem✨

Jsou 2h ráno a my právě dorazili s Bekimem ze Sarajeva do Tirany. Po společné večeři, na schodech před muzeem (v podobě celé pizzy pro každého z nás), nastal čas loučení a hledání místa na přespání. V přilehlém městském parku, který vypadá spíše jako obrovská džungle, jsme s čelovkami hledali něco rozumného. Nakonec jsme to zapíchli u jednoho posprejovaného "amfiteátru", kde jsme sice byli pěkně na očích, ale zato jsme pod sebou měli rovný betonový podklad bez trní. Kolem třetí hodiny ranní jsme uléhali doufajíc, že nás ráno nikdo nevyhodí. Jaké bylo naše překvapení, když k nám kolem 7. hodiny přišel místní uklízeč se slovy: "Můžu to vyhodit?" V tichosti vzal všechny naše odpadky a odešel...

Já tuhle příhodu znám jen z Filipova vyprávění, jelikož jsem ji celou prospala. Doteď oba žasneme nad tím, jak milé lidi jsme cestou potkali. Takže jestli někdy budete shánět ubytko v hlavním městě Albánie, místního parku se rozhodně nebojte! Nikdo vás tam budit nebude a ještě vám tam uklidí váš kemp plac. 😂

Hotelový servis pod širákem✨

Jsou 2h ráno a my právě dorazili s Bekimem ze Sarajeva do Tirany. Po společné večeři, na schodech před muzeem (v podobě celé pizzy pro každého z nás), nastal čas loučení a hledání místa na přespání. V přilehlém městském parku, který vypadá spíše jako obrovská džungle, jsme s čelovkami hledali něco rozumného. Nakonec jsme to zapíchli u jednoho posprejovaného "amfiteátru", kde jsme sice byli pěkně na očích, ale zato jsme pod sebou měli rovný betonový podklad bez trní. Kolem třetí hodiny ranní jsme uléhali doufajíc, že nás ráno nikdo nevyhodí. Jaké bylo naše překvapení, když k nám kolem 7. hodiny přišel místní uklízeč se slovy: "Můžu to vyhodit?" V tichosti vzal všechny naše odpadky a odešel...

Já tuhle příhodu znám jen z Filipova vyprávění, jelikož jsem ji celou prospala. Doteď oba žasneme nad tím, jak milé lidi jsme cestou potkali. Takže jestli někdy budete shánět ubytko v hlavním městě Albánie, místního parku se rozhodně nebojte! Nikdo vás tam budit nebude a ještě vám tam uklidí váš kemp plac. 😂

Jsou 2h ráno a my právě dorazili s Bekimem ze Sarajeva do Tirany. Po společné večeři, na schodech před muzeem (v podobě celé pizzy pro každého z nás), nastal čas loučení a hledání místa na přespání. V přilehlém městském parku, který vypadá spíše jako obrovská džungle, jsme s čelovkami hledali něco rozumného. Nakonec jsme to zapíchli u jednoho posprejovaného "amfiteátru", kde jsme sice byli pěkně na očích, ale zato jsme pod sebou měli rovný betonový podklad bez trní. Kolem třetí hodiny ranní jsme uléhali doufajíc, že nás ráno nikdo nevyhodí. Jaké bylo naše překvapení, když k nám kolem 7. hodiny přišel místní uklízeč se slovy: "Můžu to vyhodit?" V tichosti vzal všechny naše odpadky a odešel...

Já tuhle příhodu znám jen z Filipova vyprávění, jelikož jsem ji celou prospala. Doteď oba žasneme nad tím, jak milé lidi jsme cestou potkali. Takže jestli někdy budete shánět ubytko v hlavním městě Albánie, místního parku se rozhodně nebojte! Nikdo vás tam budit nebude a ještě vám tam uklidí váš kemp plac. 😂

Jsou 2h ráno a my právě dorazili s Bekimem ze Sarajeva do Tirany. Po společné večeři, na schodech před muzeem (v podobě celé pizzy pro každého z nás), nastal čas loučení a hledání místa na přespání. V přilehlém městském parku, který vypadá spíše jako obrovská džungle, jsme s čelovkami hledali něco rozumného. Nakonec jsme to zapíchli u jednoho posprejovaného "amfiteátru", kde jsme sice byli pěkně na očích, ale zato jsme pod sebou měli rovný betonový podklad bez trní. Kolem třetí hodiny ranní jsme uléhali doufajíc, že nás ráno nikdo nevyhodí. Jaké bylo naše překvapení, když k nám kolem 7. hodiny přišel místní uklízeč se slovy: "Můžu to vyhodit?" V tichosti vzal všechny naše odpadky a odešel...

Já tuhle příhodu znám jen z Filipova vyprávění, jelikož jsem ji celou prospala. Doteď oba žasneme nad tím, jak milé lidi jsme cestou potkali. Takže jestli někdy budete shánět ubytko v hlavním městě Albánie, místního parku se rozhodně nebojte! Nikdo vás tam budit nebude a ještě vám tam uklidí váš kemp plac. 😂