Shunka a Shulda – Letní X-Challenge 2023

Trvalo to dýl, než jsme si myslely, ale úspěšně jsem dorzalii na náš checkpoint

Úsměvy nemáme zdokumentovány, za náš deštníkový tanec jsme jich dostaly ale už tolik, že i kdyby jich mělo být 50, tak máme splněno 🥳

Pozdní hodiny vždy člověk říká věci, které by v denním světle vždy nevytáhl. My to teda zvládáme i přes den, ale takhle to znělo víc deep.

Nakonec jsme na vrchol nedošly, moudré rady od ostatních jsem si vzaly k srdci a pouze se krátkým výšlapem pokochaly.

Už jsme málem nevěřily,
protože po cestě policisté nás zastavili.
K Lago di Garda jsme se ale nakonec přeci jen dostaly!

V rýmech celý den jsme mluvily,
občas nám z toho hlavy dokola se točily.
Nějak jsme to ale dokázaly,
až k Lago di Garda se dostaly. 🫶🏼

Jelikož polovina týmu s tímto klaním neměla zkušenost stala se silným kandidátem pro splnění této výzvy. Že začátku Peťa neznala ani pravidla a vyhrát souboj bylo velmi problematické. Po pravidelných kláních obohatila své znalosti a dovednosti. Nyní už ví, že je potřeba odpočítat starat, poklonit se soupeři a držet soupeře aspoň 5 sekund.
PS:( Peťa) z vyhraného souboje jsem měla stejně velkou radost jako když nám zastaví auto.

Knížku jsem dostali od milého pána z Holandska. Jelikož Shulda holandštinu ovládá, tuto výzvu plnila Shunka. Knížka je o šerpech na Everestu. K předčítání jsem zvolili nádraží u Lago Di Garde.
I přes veškeré úsilí Shunky, lidé s výrazem zděšení ( nevíme jestli ze zjevu Shunky či její Holandštiny) nádraží spíše opouštěli.

Jako správný dospělák šunka povlékla naši postel fakt rychle. Video muselo být zrychlení jen 3x abychom ho mohly nahrát 😂

Bologna splněna, na jídlo snad zajdeme k večeři! 🍝

Silné zážitky jsme sbíraly postupně, a tak jsme kreslily obrázky dva. Šunku po hodině stopování vzalo, že nás pán ze zadku Rakouska odvezl až do Salzburku. Šuldu vzala štědrost lidí, kterých se ptali jen na nocleh na zahradě, dostali bazén, pizzu, sprchu a vlastní apartmán.

Básničku jsme sbíraly během stopování, v Bologni bylo konečně vhodně velké obecenstvo na to se o tento skvost podělit. Slyšet můžete češtinu, němčinu, slovenštinu, rumunštinu, holandštinu, italštinu a to poslední by mělo být irsky, ale trochu je podezíráme, že si vymysleli vlastní jazyk.

Na náměstí v Bologni se konalo internacionální klání v kámen, nůžky a papír. Děkujeme všem, kteří se této výzvy účastnili. Této výzvy se účastnili účastníci u Brazílie, Itálie, Maroka, Německa a samozřejmě Šulda zastupující Česko. Toto klání vyhrál účastník z Maroka, odměnou mu bylo pobavení se a potlesk z okolí.
Kvůli velkému zájmu o toto klání se hned po sléze konalo dětské klání, kde jsem si sice nerozuměli ale i tak nám to děti pořádně natřeli.
Brazílie
Itálie
Maroko
Němci

Džonglování nepatří mezi naše silné stránky, ale vypadalo u Marca tak jednoduše, že jsme se to rozhodli zkusit. Omyl, bylo to náročné, balónky lítaly do silnice a za plot. Kdo si počká, ten se dočká a nakonec se začalo i dařit.

V Bologni jsme se potkaly s mojí dobrou kamarádkou Bibi, se kterou jsme se seznámily, když jsme obě byly v AMS. Bylo to krátké, ale milé ❤️

Jo a taky moc dobré!

V našem jedinečném Hilton hotelu, nechceme diskriminovat nikoho kdo cestuje sám. Jelikož se většinou nabízí pokoje pro dva, rozhodli jsme se, že oživení vytvoříme pokoj pro single cestující. V našem hotelu najdete velmi pohodlné spaní, jak vidíte na fotce, je zde místo i pro Váš plecháček a vodu. Můžete přijít téměř kdykoliv a z okýnka Vám zaručujeme dechberouci výhled na švýcarské jezero .... Doplnit . Přejeme Vám příjemný pobyt. Shunka & Shulda

Vyměnit kapesníčky za knížku ✅
A jako bonus si můžeme číst pohádky na dobrou noc.....ale nebudeme lhát ...jídlo by se nám hodilo víc

Decatlon nás zkrátka vždycky zachraňuje na cestách! Bez něj, bychom se na své dobrodružství nevydaly!

Nebudeme Vám lhát, nemáme vždycky úsměv na rtu. Šunka včera měla velkou krizičku a už od Milána ji tekly slzy a říkala, že to balí a jede domů. Nakonec jsme se na to vyspali a dali Švýcarku ještě šanci a stalo to za to ! Mají to tu ti Švýcaři nádherné!

Extra úkol - módní přehlídka!
Krapet jsem to spojili s partnerskou výzvou, nicméně v našich batozích je toho stejně nejvíc z toho Dekáče

Pro odvážlivce, je ve videu i náš zpěv. Veřte nebo ne, ale koukalo na nás tolik lidí, že i teď nás mrzí, že jsme tam nedali klobouk a nepovažovali to za busking

Zámeček moc krásný byl,
Dech nám téměř vyrazil.
Prince jsme bohužel nepotkali,
Možná proto, že jsem se tak dlouho nekoupali.

Tramtarda! Dorazili jsme na náš poslední checkpoint!! A netušíme, kdy ten čas tak rychle utekl.... Dostat se sem bez mapy, byla větší zábava, než jsme čekali.

Na začátku dne, nám Tahoe výzva připadala nemožná, neboť jsme byli ve Švýcarku bez jakékoliv jídla. Ale díky tomu, jak skvěle a úžasné lidí jsme potkali, jsme se do toho plusu vážně dostali!

Konečně jsme překročili hranice se Švýcarskem a opět měli připojení k internetu ....no to určitě. Cestování věž mapy jsme se trochu obávali, ale nakonec jsme si s tím hravě poradili a vlastně si to moc užili. Akorát jsem teda nechala mobil v batohu celý den a fotit jsem pro jistotu zapoměla taky.

Během našeho cestování jsem zažily opravdu hodně krásných chvil. Bylo obtížné vybrat pouze jeden příběh ale náš tým se rozhodl pro příhodu z Lago Di Garde, neboť tuto rodinu uz si uchováme navždy v našem srdíčku.
Na Lago Di Garde jsem se ten den dostávali velmi obtížně. Když už jsme konečně zastavili ochotného řidiče, který nás zaveze až k jezeru, zůstali jsem na dálnici na policejní kontrole a naše vozidlo dostalo pokutu. Nicméně po pár desítek minutách jsem se k jezeru konečně dostali. Snědli jsme poslední jídlo, které jsem si nesly v batůžku a užili si úžasnou koupačku (po tom stopování v tak úmorném vedru, jsme to vážně potřebovaly). Po chvilce odpočinku jsem se vydali hledat ubytování pro dnešní noc. Přístřešek jsem žádný neuměli najít a jediné co nám zbývalo bylo spát na místní pláži. Míša to stále nevzdávala a chtěla se ještě zeptat na jedné obrovské zahradě, kterou jsme cestou potkaly. Když jsem dorazili k obrovským vratům, tak mi bylo opravdu špatně, ptaní se lidi na spaní, je někde daleko za hranicí mě komfortní zóny.
Stály jsme před vraty, jenže po zmáčknutí tlačítka se místo odpovědi: "Hello, who is it?", otevřeli obrovské vrata. Odhodlané jsme se vydali přes nádherný olivový sad, hledat majitele a prosit o přepsání. Místo živé duše, jsem ovšem našly jen další vrata. Opět jsme sesbírali odvahu znovu zazvonit. Tentokrát zvonek opravdu zvonil, ale místo odpovědi se před námi začaly otevírat i druhé vrata. Opět jsem trochu se strachem vstoupili dále a za zatáčkou konečně narazili na ženu, kterou jsem považovali za majitelku. Paní Lorela nám odsouhlasila spaní na zahradě, po té nám nabídla vodu, koupání v bazénu a sprchu. V průběhu toho, se domů vraceli další rodinní příslušníci, takže jsme pořád dokola vysvětlovali, co to vlastně děláme a proč. Slovo dalo slovo a rodina nám nabídla místo spaní na trávě apartmá s vlastní sprchou a záchodem. Po odpledni stráveném se rochněním v bazénu jsme byly pozvané na Italskou večeři.
Dostali jsme kvalitní italské šampaňské a aperitiv a po té tu nejúžasnější pizzu jakou jsme kdy jedly. A nemusíte se bát, nechybělo ani gellato a kvalitní konverzace v průběhu celého večera. Usínali jsme s neskutečně vděčným pocitem.
Ráno jsem zažili typickou italskou snídani a po té nás rodina vypravila na vlak a poslala do Bologni.
Jsme vděčné a doufáme že se s touto úžasnou rodinnou zase někdy shledáme ♥️

Na tuhle výzvu jsme krapet zapoměli, ale naštěstí teď díky našemu týmu všichni ví, jaké obchůdky jsou v Nordligen

Vybrali jsem tři lidi, kteří nám bylo velmi sympatičtí a zároveň nám pomohli.

Mysleli jsme si, že zazpíváme jen pár písní a nakonec jsem vydrželi zpívat hodinu a půl a vydělali jsme si 42 euro

Potkali jsme velmi milou rodinu z Ghany a nejenže jsme se naučili tančit ale naučili jsem se u toho také zpívat.

První jsem vyzkoušeli souboj s ostatními týmy, pak jsme vyzvali také naše nové známé z Ghany