Dneska jsme v kempu u Zurichu narazili na dva argentincké umělce/bratry z nichž jeden žije 20 let v Barceloně. Pochválili jsme jim obytňák - předělaný ruský tank -ve kterém měli i mini pračku a něco jako mixážní pult v notebooku s rozdělenou songou. Když zjistili že Ondra má tahací harmoniku okamžitě prohlásili, že něco takového zrovna do písničky potřebují a po pár zkouškách se Ondrova skladba stala součástí jejich díla😀.
Kromě toho nám dali i oběd a super tipy na to jak a kde ve Švýcarsku baskovat…je to tu dost omezené
Dneska jsme spolu s týmy Dutý opice a Triste Gesichts splnili Střelce.
V kempu v Zürichu, kde jsme se nějak postupně sešli jsme vyzvali do bitvy jednoho chlapíka z německé skupinky, co přijela na techno festival, a také jsme díky ní mohli spát v něčem, co silně připomínalo stan😃
Střelci se postavili zády k sobě a krokovali dokud nezaznělo slovo “kurva” na které se otáčeli a stříleli….musíme přiznat, že německý protivník nás porazil na celé čáře. Až moc pozdě jsme totiž zjistili, ze naše zbraň měla kratší dostřel.😅
Dneska jsme s týmy Dutý opice a Triste Gesichts splnili také výzvu Internacionální klání. Soutěžící jsme opět sehnali v kempu v Zürichu. Naši soutěžící byli z Německa, Itálie a Japonska. Pravda Ital měl hodně řečí a vypadal trošku hrozivě, takže nám málem zastrašil na útěk Němce, ale nakonec se klání konalo a do finálního kola postoupil Němec s Japonec…po asi 6 nerozhodných pokusech nakonec vyhrál Němec. Blahopřejeme!😄
Tým Meloun zkouší busking ve Švýcarsku, kde je tento typ výdělku poměrně hodně omezené…je možný jen na určitých místech a nesmíte zůstat víc jak 30 min. i tak jsme ale včera za hodinu vydělali cca 10 € mixlých s Franky a dnes cca 8 € s Franky…tedy až do šílené události, o které si přečtěte ve výzvě blog…nebojte nikdo nebyl zraněn!
Tím, že jsme dnes byli celkem v 6 - sešly jsme se 3 týmy (pokud jsi nečetl předchozí zprávy o výzvách, tak teď to víš) nebylo celkem těžké být na 3 hodiny oddělený od svého parťáka, to bylo totiž přesně to co se stalo. Část party šla buskovat a část plnit výzvy, takže jsme se zbavili svého parťáka, ale zároveň jsme nepřišli o sociální kontakt…mělo to nějaký přínos? Určitě! Jak? To ještě uvidíme!😝
Včera a vlastně i dneska jsme plnili výzvu zpomal a zrelaxuj se. Včera to byla víceméně náhoda…dostali jsme možnost nahrát písničku s chlapíky v ruském tanku předělaném na obytňák (už jsme psali dříve v příspěvku) a trochu se nám to protáhlo. Potom jsme šli na doporučení chlapíků z tanku baskovat a pozdě odpoledne jsme se nakonec dohodli, že zůstaneme. Nechtěli jsme na další místo dojet až moc pozdě a navíc se měl dorazit alespoň jeden další tým. Navíc jsme se skamaradili s partou Němců, kteří nám poskytli něco jako stan.
A dneska? To v Zürichu byl největší techno festival na světě. Ráno jsme baskovali, plnili s ostatními týmy výzvy a pak zašli na festival. Teď opět s Němci stavíme “stan”.
Dobrou noc😴
Včera večer jsme spolu s týmem Dutý opice v rámci výzvy “Buď hustej” vyskoušeli v kempu u sousedního stanu Italů, beerbong. Část týmu Meloun si myslela že jde o beerpong, ale nakonec se uspořádalo klání mezi týmem Meloun a Duté opice….vyhrál tým Duté opice a Terka si ještě vysloužila uznání v podobě: “That’s hot” od jednoho z našich německých přátel, kteří nám půjčili něco jako stan (no jo víme, ze už jsme moc dlouho na jednom místě a opakujem se🤣)
Dneska jsme se ráno chystali na odjezd ze Zurichu (já vím…říkáte si: “no konečně” 🤣). Každopádně jsme ráno seděli u přístřešku našich kamarádů Němců a najednou se zjevil kluk s mikrofonem s kamerou a začal nás (teda hlavně Ondru) zpovídat ohleně techno festivalu pro nějaký on-line server.
Asi byl celkem překvapen, že jsme vlastně o festivalu dopředu nevěděli, a že ani nesedíme v našem vlastním přístřešku. Každopádně odvážně pokračoval v rozhovoru a nechal si i zahrát na harmoniku😄. Tak tahle výzva se splnila vlastně sama😊
Chození naboso je něco jako x-challenge klasika. Začíná to být až trochu nuda, tak jsme tomu přidali nový rozměr.
Dostali jsme se do Zürichu. Seznámili jsme se se skupinou Němců, kteří zde kempují. Dozvěděli jsme se od nich, že sem přijeli kvůli nějakému festivalu.
Ze zvědavosti jsme vygooglili, jaké festivaly se zde konají a k našemu překvapení - o den později se zde měl konat největší techno festival na zemi.
Samozřejmě se nám vyplavily určité pochybnosti, každý festival se snaží tvářit velkolepě.
Kupodivu nám tři místní nezávisle na sobě potvrdili, že skutečně se jedná o největší festival techna na světě, a nejen to - zúčastní se milion lidí.
Začalo to buskingem na místě činu těsně přesně před začátkem. Šli jsme hrát na kytaru a harmoniku chvíli před tím než měl festival začít. Chodili jsme naboso po krásné čisté cestě a užívali si letní den.
Vydělali jsme pár zlatek, ale déšť nás zahnal pod první přístřešek. Tam jsme schovali své nástroje po domluvě s barmanem. Bohužel jsme museli na záchod. Z ničeho nic byly všechny free hajzlíky zpoplatněné za 2 franky (asi pade), takže jsme museli kráčet az do kempu.
Po chvilce jsme se vrátili, jen naše neznalé duše netušily, že festival už bude plný. Těch milion lidí se prostě objevilo na našem placku. A teď si hledej svou odloženou kytaru a harmoniku.
A jo, pořád jsme byli na boso. Všude bordel, střepy a jen jsme zapadli do davu, chodili jsme jak po minovém poli. V nohách střípky, krev a rozpálený cigára; no co víc si přát.
Zorientovat se v této situaci pro nás bylo nemožné. Extrémní pařba se vším všudy. Colours of Ostrava jsou vedle toho návštěva u babičky. Nechali jsme nástroje u baru a kolem jich bylo 50 stejných, prostě značka ideál. Po 3 hodinách pátrání bez úniku z davu jsme nenašli nic. Se zničenýma nohama jsme došli zpět do kempu, vykoupali se v jezeře, ošetřili si rány and show must go on.
Rozhodli jsme se vrátit zpět až budou uklízet bordel po fesťáku. Tentokrat jsme si vzali dokonce i boty. Zabralo to další 2 hodinky, během kterých jsme se ptali 30 barmanů a 20 bodyguardů, kde jsou ztráty a nálezy nebo jestli to tam neleží. Těsně před tím než nás vyslali na 20 minutovou cestu do budovy ztrát a nálezů jsme vzadu za jedním barem úplně náhodou nástroje našli. Nemožné se stalo skutečnosti a ve zdraví jsme se vrátili zpátky do kempu.
Může být toaleťák něčím zajímavý? Asi ne…teda kromě doby v začátcích covidu, kdy to byl opravdu žádaný produkt.
Za normálních okolností to je ale úplně obyčejná věc, tedy až do té doby než ho začnete pozorovat důkladněji…všimnete si textury, obalu, případných drobných nedokonalostí, nebo i věcí které se tváří jako nedokonalosti, ale jsou zamýšlenou součástí toaleťáku.
A to všechno je jenom toaleťák, a přitom na nej v jeden jediný moment zírali 4 lidi dohromady a další kolemjdoucí se otáčeli a zvědavě pokukovali, co se děje.
O čem všem se dá popovídat chvilku poté, co vás v parku v Itálii, kde jste právě v deset večer chtěli jít spát překvapí dva ne zrovna přátelští bojoví psi…naštěstí na vodítku?
Opravdu o hodně věcech…o dětství, vztazích, problémech i cílech.
Mimochodem hodně to uklidňuje nervy😂
Ráno se nám sice do skákání vůbec nechtělo, protože byla docela zima a v noci byla bouřka, ale časem se vyjasnilo i oteplilo, takže jsme se přeci jen rozhodli vykoupat.
Voda byla příjemná a osvěžující, jen ta skála byla na lezení na boso trošku nepříjemná (já jsem se třeba nakonec nedostala tak vysoko jak jsem si plánovala). Mimochodem výhled na jezero je tady moc hezký😃
Dnešní výzva pro nás byla vlastně hodně jednoduchá. Už na začátku X-Challenge nám totiž s parťákem nějak vyplynulo, že si dáme svoji osobní výzvu. A to přežít celých těch 10 dní jen na penězích, které vyděláme pomocí harmoniky (čti jako parťák bude hrát a já se pokusím kolemjdoucí neodehnat svým zpěvem). Ještě se k tomu přidaly peníze, které jsme dostali od jedné moc hodně řidičky.
A máte výsledek…zatím jsme se našeho budgetu ani nedotkli.🤓
Na zámku Neuschwannstein
Máme se celkem fajn
Nestopli jsme kombajn
Ale někdo nám nabídl ko-
Sorry to se nehodí
Ale kupodivu
Celou cestu jsme byli na jedné lodi
Mám chuť na koblihu
Náš tým se jmenuje Meloun
Naše dobrodružství je větší než Beroun
A co si z toho beru?
V tuto chvíli jsme v profitu více než 2500 Kč v euru
Dali jsme si totiž výzvu
Nepoužít vůbec budget
Nestálo to ani jizvu
Stačilo akordeon snášet
Na Zürichu na festu
Zažili jsme všechno
Dali jsme si siestu
A pak jsme šli na techno
Nahráli jsme s Argentinci písničku
a najedli se s nimi trošičku
U jezera si Ondra meloun vytetovat nechal,
a pak svůj akordeon na obřím festivalu hledal
V Grindelwaldu jsme potkali další týmy
a zdarma indickou restauraci navštívili s nimi
V Milaně se s nami psi ani komáři nekamarádili
Tak jsme se radši rychle ztratili
Lago di Garda super bylo
I když trochu zabouřilo
Tady jsme si vydělali dost
abychom si mohli koupit i most
Z Gardy do přea Německo domů jedem
snad si dobře vedem
No a zrovna teď tu sedím u zámku
a píšu tuhle další pohádku
Když to shrnu bylo to super
Bylo to bez problémů
Stopování je lepší než uber
Překonali jsme strach i trému
V zážitcích je síla, stejně tak i ve slově
Těšíme se na se setkání
V Chomutově
Konečně jsme udali výzvu Kafe pro řidiče!
Lei nás svým kabrioletem hodil na benzínku, která byla mimo jeho trasu, ale pro nás vhodnější. A přišel kvůli tomu pozdě na schůzku s kamarády.
Jeho obětavost a zábavná povaha byla vážně zlatým pokladem pro stopaře (mimochodem museli jsme mu princip stopařství vysvětlit - ještě se s tím nikdy nesetkal)
Za příjemnou společnost jsme se tak osvědčili alespoň tím kafem😄