Dvoukvítci – Letní X-Challenge 2023

Splňeno.
Zjišťujeme, že si stačí stoupnout s cedulí ke krajnici a mávají nám snad všichni řidiči (převaha mužských, jak jinak), pouští stěrače a ukazují zdvižený palec. Nejkrásnější úsměvy jsme si vyměnili s hippies s oldschool károu, která nás veze vstříc krásnému zítřků v Amsterdamu. Nebo kdo ví, třeba budeme snídat někde úplně jinde. Zdraví M.a B.

Splňeno! Máme radost.
Za cestu z Ústí do Amsterdamu jsme vyměnili sáček jablek (byla good! Chutnaly jsme). Stopky jsme si přestavěné hippies auto jedoucí z Ozory a vyměnili si kontakty. Až budou příště projíždět Brnem, budou mít sólo průvodce.
(Předcházelo stopnutí osobáku z Prahy do Ústí. Řidič si vylil srdíčko. připojil historku, jak si před pár týdny vypnul mobil a odletěl do Ameriky. Máma ho nechala hledat, úspěch měla až americká policii. Poučení? Mámě se má dát vždy vědět!)

Daly jsme to!!!

Čekaly jsme, pauza, ofiko zahájení a další fronta. Uf! Jsme registrované. Počítá se to?

Po celém dni opouštíme Německo. Uf! Konečně. Všichni nás před ním varovaly a měly pravdu, stop tu moc nejde. Na hranicích s Rakouskem rozděláváme ceduli s nápisem "IT" a čekáme celých 7 vteřin. Bere nás sympaťák až do Trenta. Kamarádka mluví Italsky, takže sedá dopředu. Dozvídá se, že pán je Moldavě žijící tři roky v Německu, v Itálii rok žil a má tu většinu rodiny. Teď jede za dětmi, které byly týden u babičky. (Běžne jezdí přes Mnichov, ale tentokrát to vzal výjimečně jinudy. Náhody neexistují!) Původně žil se svou ženou v Moldavsku, on právník, ona soudkyně. Po té, co odsoudila velkého kápa, měli problémy ze všech stran a stěhovali se do Německa. Ona tři roky na mateřské a teď už je zpět v Moldavsku jako soudkyně (mají ještě strašího syna, který je stále v Německu, teď se tři měsíce jako rodina neviděli). Pán nám koupil nejlepší pizzu ve městě, kterou jsme snědli stylově na kapotě auta (v Itálii umí žít!) a na vrch aperol spritz. Ještě nás hodil k jezeru s krásným parkem, kde jsme si ustlaly pod vrbou. A v pět ráno jsme zjistily, že tu mají automatické kropení trávníků. Takže přesun k vodě všem na oči. Hlídka parku nám ochotně poradila ohledně Lago Di Garda, jinak jsme za atrakci. Snídamé zbytek včerejší pizzy a koukáme na hory a kačenky.

Pozdravy od Lago Di Garda!

Dnes druhý stop, slečna se za týden stěhuje do Austrálie. Vzali nás s přítelem do Riva Di Lago (snad to píšu dobře), prošli s námi město a pozvali nás na pizzu. Slečna byla nadšená, že prožívá něco neplánovaného. Ještě nás zavezli k Lago Di Garda. Teď už vegetíme na pláži a chystáme se na art Challenge. Lidi jsou neuvěřitelně milí!

Lago Di Garda za náma.
Vykoupaly jsme se, daly relax a sedly ke kreslící výzvě. Než jsme stihly vlézt do vody z konkrétního místa, usídlila se tam banda arabských typků. Když jsme si myly vlády a přály prádlo, mohly jim oči vypadnout. Jak se blížil soumrak, zvedly jsme kotvy a našly si raději jiné místo na spaní. Za sebe jsme spokojené, kalhotky si v Lago Di Garda nebereme každý den. Teď už jsme uložené v lese. Dobrou noc!

Dopoledne v Riva Di Lago s pohotovým párem, který nás provedl městem a pozval na pizzu (sdílely jsme v příspěvku.) Zbytek dne u Lago Di Garda. Vykoupaly jsme se, daly kreslící výzvu a umyl si vlasy, zbytek sebe a vyprahlý prádlo. Noc nám zhatila banda arabáčů, takže následoval přesun o kousek dál do lesa. Ještě tu na větvích sušíme prádlo. Hádám, že týpci jsou dávno pryč a pláž zeje prázdnotou, ale jistota je jistota a bezpečnost jskbysmet.

Pro mě super zůstat u vody tak dlouho (jindy vydržím 20 min a potřebuji pochodovat dál), vnímala jsem ten čas zase jinýma očima. Dala si pauzu, fakt se zastavila a jen byla. Luxus nikam nespěchat, nemuset dojít na čas. Hlavně jsme se zabavily činnostmi, které běžně u vody nedělám, takže paráda nová zkušenost.
Kamarádka si užila hlavně to setkání s Aesio (co nás vzala na pizzu) a její příběh. Před pár lety se sbalila bez znalosti angličtiny a odjela do Austrálie. Vrátila se skrz Covid do Itálie. Za týden odjíždí opět směr Austrálie. Ještě neví, co tam bude dělat. Její bezprostřednost byla super.

Jako správně unavený vandrák jsem zapomněla dát k výzvě Zastav a zpomal průvodcovský tip, takže dodatečně v příloze tip na luxusní pizzu. Prý je nejlepší ve městě a připomíná tu neapolskou. Jo a je to Riva Di Garda u Gardy z checkpointu.

Zvládáme spolu běžně i bez X-challenge. Abychom tedy vypíchly něco nového, co jsme během cesty zažily, hned první řidič se nám svěřil, co v životě aktuálně řeší. Přepracovanost spolu s promiskuitou u něj vedly k vytvoření stabilní nespokojenosti a nakonec i konkrétním diagnózám a lékům. Zrovna mu začala dovolená a neměl plány. Chytly jsme ho z Prahy. Chvílí přemýšlel, že by nás do toho Amsterodamu snad i hodil, ale nakonec nás vysadil u hranic. Bylo fajn moci ho vyslechnout, když se potřeboval vypovídat. Ale byly jsme celkem rády, že nás nakonec vzal někdo jiný.

Nestvořily jsme žádný Hilton. ALE! Původně jsme chtěly strávit noc na pláži na Gardě u checkpointu. Čáru přes rozpočet nám udělala parta arabských typků. Necítily jsme se bezpečně, tak jsme se hodinu před setměním vydaly hledat nový flek. A že tady skutečně není kde. Nakonec jsme našly kousek od cesty do hor,kde je i zídka, která kryje před pozdnimi turisty z hor. Měly jsme bezpečné místo a to je víc než 5* hotel. Bonusem byla srna, která nás nejdřív vyděsila, ale...jak často vidíte srnu z 5 m? Ráno jsme přidaly větve a našly starý plech.
Souřadnice: 45.8370066N, 10.8610710E

Hotovo. Lago Di Garda.

Potkaly jsme Aničku (fandíme a držíme palce!), přisedly a přidaly se na jednu songu. Díky Ti!

Drobnost, která nám udělala maximální radost!
Kluci si u Gardy postavili stánek s ručně malovanými kamínky. A světe div se, byli to Češi! Kluci byli usměvaví, bezprostřední. Jestli se dají jednou taky na stopování, rozhodně se neztratí. Respekt a díky za krásnou památku.

Posíláme holuba.

Hotovo.

Splněno.

Pozitivní přístup a víra v sebe a život jsou základem úspěchu. Plníme obě denně alespoň 200x i mimo X-Challenge, takže dávám už teď, dva dny před koncem.

Snad stačí, dávám jen foto včetně své krosny, takže žádné podvádění.

Jasně, cíl byl vůbec se k posteli dostat (naštěstí zbyl budget na hostel v Praze), ale mnohem praktičtější by bylo muset sbalit spacák, složit karimatku a nachystat bágl na odchod. To jsou totiž ty skills, co se fakt hodí! Třeba když začne pršet nebo se na poslední chvíli stěhujeme před setměním skrz partu arabáčů.