K našemu prvnímu checkpointu nás dovezla milá paní Moni s manželem, čekaly jsme na ně dlouho, ale za to stálo. Nabídli nám ubytovani u nich na zahradě a dovezli nás až k jedné z bran do města. Po krátké prohlídce hradeb jsme se potkaly s týmem duty opice a dali pívo na kuráž na buskingovou challenge..
V mašem prvním checkpointu Nördlingenu jsme spolu s týmem Dutý opice buskovaly. A jak to dopadlo? Čtyři eura taky dobrý! 😁
Tato výzva nám příliš nejde. Občas si člověk ani neuvědomí, že vlastně něco odmítá. Každopádně jsme se dnes hecly vykročit trochu z naší komfort zóny a přivedlo nás to k poznání nového města, projíždce na paddleboardu, vtipnýmu smalltalku s Shkendimem a naší první teplé večeři za poslední 3 dny. Naučit se švýcarský jazykolam už pak byla brnkačka.
Tento checkpoint nám dal opravdu zabrat! Nejenže jsme výstup musely přesouvat kvůli počasí, ale bylo i hodně náročné dostat se brzy ráno k výchozímu bodu. To se nám ale podařilo a tak jsme mohly vesele "vyběhnout" nahoru. Převýšení 1704 metrů jsem si navíc zpestřila zátěží 7 kg batohu. Nevěřily jsme týmu Dráčci, že výstup je vážně velká výzva, ale nakonec jsme jim musely dát za pravdu. Ale na ten výhled z vrcholu jen tak nezapomeneme!
Tento checkpoint nám dal opravdu zabrat! Nejenže jsme výstup musely přesouvat kvůli počasí, ale bylo i hodně náročné dostat se brzy ráno k výchozímu bodu. To se nám ale podařilo a tak jsme mohly vesele "vyběhnout" nahoru. Převýšení 1704 metrů jsem si navíc zpestřila zátěží 7 kg batohu. Nevěřily jsme týmu Dráčci, že výstup je vážně velká výzva, ale nakonec jsme jim musely dát za pravdu. Ale na ten výhled z vrcholu jen tak nezapomeneme!
Přijely jsme do Grindelwaldu pozdě k večeru, pan Mandeep nám zařídil teplou večeři a tým Meloun a Duté opice místo na přespání - na farmě, kde byla horká sprcha a všude kolem hory. Horolezce, co by nám půjčil vybavení, jsme pak odchytly další den ráno, Anička si vypůjčila jeho zpocený a ne zas tak voňavý batoh a už jsme se mohly fotit.
Kdo by to byl řekl, že zrovna tohle bude tak náročná výzva. První pokus byl řidič, který zapomněl, že byl pozván a odjel hned jakmile nás vysadil. A při druhem pokusu, kdy jsme poznaly řidiče Pawla, nám bylo řečeno ať radši koupíme něco jeho partnerce Ilan, jenže ta kávu nepije, tak jsme jí pozvaly na pomerančový džus a kafe si dala Anička.
Vztahy, budoucnost, nová práce, ale i soulmates, silent treatement, obavy z minulosti nebo z budoucnosti a další různorodá témata jsme probíraly nejen mezi sebou, ale i s ostatními tými a s lidmi, které nám náhoda poslala do cesty. Jedna ze zajímavých myšlenek, kterou si odnášíme je: "Když ti úspěšný člověk řekne, že na tebe nemá čas, tak není opravdu úspěšný."
Palcové souboje nejsou moje silná stránka. Ať už byl protivník z jiného týmu nebo náhodný kolemjdoucí v Grindelwaldu, odcházel ze souboje jakk vítěz.
Mr. Mandeep je náš švýcarský strážný anděl. A narazily jsme na něj zrovna v tento den. Náhoda? Nemyslím si. Nemusely jsme ho ani nijak složitě hledat, to on si našel nás. Je to velice inspirativní člověk, který přijel do Švýcarska před 20 lety a neměl nic a bez pomoci druhých lidí, by dnes nebyl, tam kde je. A tak říká, že naoplátku taky rád pomáhá, kdy jen může. Přináší mu to prý vnitřní klid. Jako manažer všech poboček řetězců indických restaurací po celém Švýcarsku cestuje denodenně mezi jednotlivými pobočkami, ale nikdy neváhá zaskočit na pár hodin do kuchyně na výpomoc. Líbilo se nám, co jednou jen tak mezi slovy prohlásil o úspěšných lidech: nemá-li úspěšný človek čas na druhé, není doopravdy úspěšný..
Pan Mandeep nám pomohl nespočetněkrát, zajistil nám oběd pro nás a další dva týmy v Grindelwaldu, kávičku a úschovu zavazadel v Zermattu a mnoho dalšího.. V den, kdy jsme ho potkaly, ho čekala ještě dlouhá cesta, takže má u nás pivo až také někdy zavítá do našich končin.