Sice to nebylo 3h a ani za účelem úmyslnýho odloučení. Ale felt like a year a challenge jako nikdy dřív. Tak to spolu považujeme za splněnou výzvu, neboť tady nejde o technikálie, ale o to vnitřní posunutí.
Fotku z toho nemáme, po poblitým autě už je tohle to nejmenší, ale ptát se k tomu o dokumentaci se opravdu nehodilo :Ddd
To, co je na Xchallenge podle nás to nejzajímavější, je to, jak rychle a jak moc se všechno může měnit. Nálada i plány. Sedmej den naší cesty jsme se probouzely ve švýcarském Interlakenu. Jak už to bývá (to, abych vám dala i trochu reality), jsme ráno měly určitý neshody. Rychle se porafat, sednout a probrat to. Za dvacet minut vyřešeno. DivoZeny už valej na stop. Plán byl Grindelwald a pak asi dolů až na Zermatt. No, zastavuje nám Tesla. Wow, fakt cool auto. V ní sedí Dí (prostě se mu tak říká, don’t ask me why), kterej je do celé challenge tak zainteresovanej, že i my získáváme zase hroznej elán do všech výzev, co jdou splnit. I těch, co nejdou. Povídáme mu, že třeba skok s padákem či paragliding asi nezvládneme splnit. Dí se zasekne a v sekundě mění denní plán. Jeho i náš. Veze nás rychle do Grindelwaldu, ať splníme checkpoint. Volá kamarádovi paraglidistovi a vysvětluje, ze tu má dvě češky, co proste dneska musí letět. A taky, že jo. Z námi neznámýho důvodu zurgoval dva kámoše, jel je vyzvednout, vyhodil naše bágly u něj doma, dovezl nás na kopec, nechal nás skočit a dole nás zase nabral a aby toho nebylo málo, jel nám nakoupit. Vyhodil nás u jiného jezera se slovy “Tam v tom stánku pracuje Zůza z Česka, tam ji běžte pozdravit” Před hodinou jsme se ještě dohadovaly v Interlakenu a teď sedíme u švýcarskýho jezera a nechápem, jak je možný, že jsme před chvílí paraglidovaly nad švýcarským jezerem. Co se bude dít dál?