Zatím jen na koukačku ze spoda. Výstup na vrchol je v plánu po cestě zpět (ale tady nikdy člověk neví jak se to vyvine).
Buskováním jsme přilákali dva Rakušáky, kteří jazykolam strč prst skrz krk řekli výměnou za to že my jsme se naučili nějaké jejich jazykolamy.
Buskovali jsme na pobřeží ve městě Krk, tempo udával kytarista z týmu Turbo Ču(nd)ráci a my se přidávali s ukulele a zpěvem. Za 2 hodiny hraní jsme vydělali zhruba 20€, čímž se pokryla naše prvotní investice do piva. Možná bychom vydělali více, kdybychom nehráli mezi půlnocí a druhou hodinou ranní, příště zkusíme.
V Trogiru jsme měli nejoblíbenější sendvič jedné rodilé chorvatky. V Chorvatsku už nebydlí a v Trogiru se zastavovala jenom proto aby si ho znovu dala, byla moc hodná a koupila nám ho také.
Udržujeme kontakt se skvělým párem, co nás vozil a skvěle se o nás staral hned první den našeho stopování.
Splněno hlavně díky Lukášovi z Česka, který nám ukázal krásy Bosenských hor a pomohl splnit tuhle výzvu.