Beer Deal – Letní X-Challenge 2024

Trocha slz, potu a krve, ale dali jsme to!

Den plný sbližování a nechápavých pohledů.

Dnešní propršené ráno jsme strávili kocháním se u vodopádu. Pojem vodovzlet jsme stvárnili poněkud jednoduše, na krátko jsme vzlétli a vodu jsme vytryskli z úst, což se nesešlo s pochopením fronty přihlížejících, kteří čekali na uvolnění premiového místo pro pořízení fotky.

Proud jsme si vychutnali hned po ránu a to symbolicky u 27 metrů vysokého proudu v Polsku, bez napětí jsme si užili oba.

Na den strávený na jednom místě jsem si tak trochu nedobrovolně vybrali Mragowo, vesničku na severu Polska obklopenou jezery, protože poté co jsme vypili údajně pitnou vodu, jsme od rána zvraceli a nejen to. Rozhodli jsme se tak pro naší bezpečnost strávit den právě ve zmíněné nenápadné vesničce, o které jsme během dne zjistili, že se vlastně nejedná o vesničku, ale o poněkud velké turistické město s právě probíhajícím festivalem. K večeru dokonce místní pán vyslyšel naši prosbu a nechal nás přenocovat v jeho zahrdním domku, díky čemuž jsme lépe poznali místní kulturu zahrádkářských kolonií.

Yes mana jsme bohužel splnili poněkud nezáživně, vzhledem k zvracení a strávení celého dnu na jednom místě jsme měli pouze pár konverzací s místními, kde odpověď YES moc bizarních situací nepřinesla:( snad pouze trochu pomatenou konverzaci s prodavačkou.

Vzal nás jsem až z Polska místní rodák, takže jsme dostali rychlou prohlídku a plno tipů. Jednalo se o naší první zastávku v Litvě a překvapila nás neskutečná čistota a upravenost celého městečka. Jedno varování: komáři jsou tady všudypřítomní a místo na spaní venku je tak v podstatě nereálné najít, takže z vlastní zkušenosti doporučujeme se přesunout do Vilniusu.

Přímo u checkpointu v Trakai jsme měli štěstí a narazili na komorní svatbu, popovídali jsme si s novomanželi, pogratulovali jim a na chvíli se tak stali součástí jejich vyjímečného dne. Pronesení přípitku jsme bohužel nestihli vzhledem k našemu pozdnímu příjezdu.

V Litvě jsme na doporučení řidiče vyzkoušeli místní specialitu kibinai a to rovnou v jedné nejstarších restaurací, kde toto jídlo připravují. Jídlo hodnotíme jasnými 10 body z 10, není co vytknout. Jedná se o tradiční těsto plněné cibulí a masem.

Večerní koupání s komáry🦦

Ve Wroclawi nám zastavila polka Káťa žijící v Praze, která jela až do městečka Mragowo, čekala nás tedy sedmihodinová jízda, všichni jsme počítali s chvílí konverazce a následujícím tichem, nakonec jsme si ale povídali celých sedm hodin, probrali jsme vše od Járy Cimrmana přes oblíbená divadla v Praze až po velmi hluboká témata. Dlouhá cesta nás velmi sblížila, vyměnili jsme si kontakty a doufáme, že spolu opět společně setkáme. Káťu jsme si dokonce o dva dny později stopli znovu!

Před katedrálou ve Vilniusu se nám povedlo propojit a alespoň trochu rozesmát 41 lidí.

V Rize jsme si stopli popelářský vůz, svezli jsme se a zároveň si splnili dětský sen😍.

Krátké zastavení ve Varšavě, navštívení Paláce Kultury a Vědy (takto by podle nás vypadalo Orwellovo Ministerstvo Lásky), výjezd na střechu, pokochání se a rychle pryč z panelákové džungle.

Pro nás zatím nejnáročnější výzva, poté co naše pozvání na kávu 20 řidičů odmítlo, se konečně nechal pozvat řidič, který nás vezl přes 1000 km, jako bonus ke kávě ho Ondra na pár hodin vystřídal v řízení, aby si mohl odpočinout.

S ruským občanem jsme směnili hrací karty s největšími kriminálníky, na jejichž přebalu je Putin ve vězeňském, za náramek X-challenge.

Skibidi jsme si zatančili před projíždějícími auty ve Wroclawi, a i když to z videa nepůsobí, do tance jsme vložili veškerou energii, která nám zbývala. Hudbu jsme měli ve sluchátkách, takže závěrečný produkt působí trochu zvláštně😆

Vyprosili jsme si rozhovor v polském rádiu Wroclaw, vysvětlili jsme smysl X-challenge a předali moudra, která nám tento zážitel dal. Rozhovor by měl být do pár dnů dostupný i online na jejich webových stránkách.

V Pirně jsme svedli souboj s Němci, bohužel němečtí šikulové obrazně řečeno okupovali celé hřiště a zvítězili, fotbalový um se jim upřít nedá. V basketbalu jsme ale českou pověst uhájili.

Máme alespoň trochu zdokumentovaný každý den a moc fajn vzpomínku🫶

Do deníčku jsme si každý den poctivě zapisovali tři dobré věci, což nás drželo nad vodou i při špatných dnech.

Na tuhle výzvu jsme velmi zapomínali, takže na sklapovačky přišel většinou čas až před spaním, jako například na ilustračním videu kde výzvu plníme na letišti v Rize.