Crazy2hitchhike – Letní X-Challenge 2024

Koupačka ve Vltavě 🏊‍♀️

Celý den jsme bavily řidiče připoutané poutama a někdy tím mátly aji samy sebe a při dlouhém stopování jsme se snažily najít způsob jak by aspoň jedna mohla na chvili odpočívat zatímco druhá stopuje. Přiznáme, že teda na záchod jsme se odpoutaly.

Vláček o 66 lidech na Helu

Při příjezdu na poloostrov Hel jsme od hodné paní dostaly večeři v podobě grilovačky. Po nacpání břich jsme se přesunuly přímo do města Hel, kde už na nás čekal další tým Plnou parou vpřed s nimiž jsme si prošli město a uchýlili se ke spánku. V noci nás chvilkama budil lehký deštík. Ráno nás pak překvapil Polák Tomáš se čtyřma kávama a radil nám kde tu stonožku udělat. Nejdříve jsme to zkoušeli v parku ale skupina Čechů nás poslala někam. Nenechali jsme se zaskočit a šli vyzkoušet frontu na sledování tuleňů, tam se nám konečně podařilo 66 lidí propojit, ale nečekali jsme, že to bude tak náročné. Teďka už sedíme v trajektu do Gdaňsku, který jsme si mimochodem zadarmo stopli 😍

Po proudu jde všechno líp

Tak zní náš slogan na reklamu na pivo proud, které jsme si šetřily a vychutnaly při západu Slunce na Helu 🍺

Basketbalisti hrající volejbal na pláži

Jdete si takhle po promenádě a potkáte partičku kluků hrajících rádoby volejbal na pláži. Tak jsme se k nim přidali a dali rekordních 32 přihrávek (sice asi na stý pokus, ale dali). Z kluků se vykloubal basketbalový tým na soustředění

1 zloty v plusu

Dopoledne jsme nemohly odolat a koupit si magnetky. Odpoledne jsme se tak rozhodly buskovat. Vydělali jsme si i na večeři a ještě nám jeden zloty a 9 grošů zbylo 😍

Padleboard na moři

Chtěly jsme se zeptat windsurfuřů o pomoc výukou, jenže žádné jsme celý den nenašli. Ovšem vedle místa kde jsme spali byla rodinka s padleboardem, který nám půjčili a my se tak mohli projet spolu na paddleboardu a podařilo se nám na něm i zároveň postavit a jet. Zároveň to byla i Verčina úplně první jízda na paddleboardu

Gofry a pierogi v Helu

V poledních hodinách jsme začali trpět hlady a tak jsme se vydali ptát do místních stánků o jídlo. Jedná milá paní nám tak dala typické polské gofry. Odpoledne jsme si pak vydělali buskingem nějaké ty drobné a tak jsme si šli koupit ještě špenátové pierogi, které jsme si na pláži uvařili 😋

Odpočinek v Helu

Do Helu jsme přijeli 15.8. akorát na západ slunce. S týmem plnou parou vpřed jsme tam strávili noc a jelikož bylo horko a my byli hodně rádi, že jsme se dostali k moři, ve kterém jsme se mohli pořádně zchladit, tak jsme v Helu zůstali celý den do dalšího západu slunce. Čas jsme tak využili velmi produktivně. Vykoupali jsme se, splnili šílené množství challengí a hlavně jsme si to s druhým týmem pořádně užili. Za mě nejlepší den ever.
P.S. Upřímně jsem si myslela, že tuhle výzvu nikdy nesplníme, ale přitom to bylo to nejlepší co jsme mohli udělat.

Tak, proszę pana

Ráno jsme začali poznáním na kávu. Jelikož ji Kika moc nepije, tak ji musela přijmout, ale nebylo jí po ní zrovna nejlíp 😂. Na to jsme hned skákali do moře na ranní koupačku, kde ovšem bylo plno medúz. Obě dvě jsme se jich že začátku bály, ale musely jsme je obě vzít do rukou a zkoumat je. Nakonec nás to i bavilo a strach překonaly. V poledne jsme pak ještě od pána co nám dal kafe dostali plyšového tuleně Posczonczka. Jen si o něj musíme losnout. Předběžně jsme ale domluveni na střídavé péči.
Odpoledne jsme se pak hecovali na plnění výzev a taky jsme díky tomu našli odvahu stopnout si trajekt. Se Zuzkou a Tomem z týmu Plnou parou vpřed jsme se pak ubytovali v Gdaňsku přes couchsurfing a přes veškerou únavu, jsme ještě museli přijmout skleničku vodky s džusem. Ještě, že nám toho nenabídl více 😂

Ukulele, zpěv a žonglování

Opět s týmem plnou parou vpřed plníme další výzvu. A tou je busking protože ve více lidech je to větší zábava a můžeme toho více dělat.
Zuzka hrála na ukulele a spolu s Tomem a Verčou zpívali a Kika do toho žonglovala. Vyzkoušeli jsme si i pár tanečků a společnýma silama si vydělali 63 zlotých, že které jsme si pak koupili jídlo a magnetky jako suvenýry 😍

Středovský pozdrav

Po cestě z Vilniusu nás týpek jedoucí dobrovolničit na koncert zavezl na střed Evropy. Dovedl nás tam a pozdravil s náma všechny na video. Kdysi taky hodně stopoval a náš závod ho natolik zajímal, že si s náma dost zajel. Taky byl několikrát v České republice, kterou si oblíbil.

Člověku ani nepřijde kolik překážek na jednom obyčejném chodníku jsou a co všechno musí slepý člověk každý den překonávat. Vysvětlovat jen pár metrů cesty na normální ulici v centru města bylo dost zajímavé.
Někdy však bylo lepší být slepý a jen se nechat vést druhým než být ten kdo musí slepci všechno vysvětlovat a přitom sledovat kam oba šlapou.
Avšak jsme si tuto challenge i dost užily. Byla sranda sledovat slepou vstupovat do auta či zorientovavávat se v okolí a snažit se stopovat 😂

Za dvěmi státy a šíleně moc městy se nacházelo jedno království. Nebylo moc velké, ale za to krásné a obklopené vodou. V něm žil král s královnou, kterým se narodila malá princezna Medúzka. Bohužel v den narození, když k ní přišly 3 sudičky, tak ji jedna sudička řekla zlou kletbu. Ta kletba zněla, že až dosáhne svých 18 narozenin, tak ji žahne medúza a celé království se zaplaví a všichni v něm usnou.
Král nedovolil Medúzce se ve vodách okolo království celé dlouhé roky koupat. A nechal vylovit všechny medúzy z jezera.
Jednou si ale šla Medúzka okolo království a kousek dál a potkala jednu starou babičku. Babička ji zavedla k nedaleké tůňce, kde už plavala jedna jedovatá medúza, kterou tam sama dala, než princeznu potkala. Řekla princezně, že se v tůňce může vykoupat a nemusí mít strach, protože medúzy bývaly jen ve velkém jezeře. Princezna ji nakonec uvěřila a šla do vody. Sotva si smočila obě nohy, už ji žahla medúza a usnula. Babizna byla ráda, že ji všechno vyšlo a celé království zaplavila voda a všichni v něm se ale neutopili, jen usnuli tvrdým spánkem.
Dlouhé roky se snažili různí chrabří rytíři dostat k princezně a zachránit ji. Ale nikdo se nedostal přes krokodýli, kteří se v jezeře po zaplavení ocitli.
Asi po 100 letech slyšel taky o království jeden mladík. Byl velice odvážný a statečný. A ten se nakonec rozhodl princeznu zachránit. Věděl o krokodýlech a nakonec je taky všechny překonal. Potom taky pod vodou našel princeznu, která pořád spala hlubokým spánkem. Doplaval až k ní a dal ji podvodní polibek.
V tu chvíli ustoupila všechna voda a hrad se zase vynořil ve své plné kráse a všichni poddaní ze začali probouzet. Probudila se i princezna, která najednou spatřila statečného mladíka jménem Litva, který ji zachránil. A okamžitě se zamilovala. Všichni byli šťastní a za týden se konala veselka. A Medúzka a Litva spolu žili šťastně až do smrti.

Mobil off!!!

Měli jsme to štěstí, že s týmem Plnou parou vpřed jsme našli noc před detoxem ubytování přes couchsurfing a Boguslav, u kterého jsme nocovali byl tak hodný a vytiskl nám na cestu mapy s částí Evropy kde jsme chtěli jet. Takže jsme měli cestu ulehčenou a stačilo se nám jen zorientovat v mapě což bylo docela jednoduché a tak jsme krásně mohli ukázat řidičům kam jedeme. Přijde mi že je to i rychlejší než jim to ukazovat přes mobil, protože vytištěnou mapu jsme měli vždy po ruce. Nejhorší však na tom je dohánět resty v appce a na instagramu, ale je fajn si od toho i jednou odpočinout 😊

Offline výměna stopařů

Ten pocit když si výměnu manželek krásně naplánujete, ale do toho Vás zaskočí digi detox 😂
Nejtěžší bylo dohodnout místo kde se sejdem, nakonec jsme se dohodli že nejjednodušší bude se setkat na checkpointu v Trakaii a tím pádem být celý den na cestě, protože jsme vyjížděli z Gdaňsku.
Btw vyhrála Verča se Zuzkou, které na checkpoin dojely dřív než Tom s Kikou.
Btw měnili jsme se s týmem Plnou parou vpřed

Shrek z Ķemeri

Na místě kde jsme pohádku na natáčeli seděl jeden pár, který když jsme začali pohádku předvádět, tak odešel, asi se jim to nelíbilo, tak doufám že vy naší snahu oceníte.
Po cestě pryč jsme pak potkali rodinku Čechů, jen škoda že jsme je nepotkali když jsme scénku natáčeli

Indoor paper skiing

Dojeli jsme na ubytování přes couchsurfing, kde se nám typek den předem napsal, že ma volný pokoj, tak že muzem přespat u něj. Je z Uzbekistánu a zajímal se o náš závod a jestli by se taky mohl účastnit.
Tak jsme mi všechno o X-challenge pověděly a plnil s náma výzvy a vymýšlel různé kraviny.
Takže jsme si zasoutěžili v lyžování na mini lyžích z kartonu na stopování. Závodem byl sprint na podlaze v kuchyni.

Kancelářští rytíři

Jelikož jsme vy bytě měli málo místa, rozhodli jsme se tuto výzvu trošku vylepšit a uspořádali jsme rytířský turnaj v jízdě na kancelářský turnaj s následným útokem kopí.

Polka za polku

Večer jsme strávily v Rize u Shuxrata doma. Jelikož je z Uzbekistánu, tak jsme probírali českou a uzbekistánskou kulturu a řeč padla i na naše tradiční tance.
Nejprve jsme Shuxrata učili naší polku a on nám pak ukazoval jejich polku. Zatím co naše tance se tančí v páru u nich každý tančí zvlášť.
Naše polka je teda mnohem lehčí než ta jejich.

Pozdrav v Rigy

Posíláme panu Milanovi krásný pohled z Rigy, ve které jsme strávily noc.

Osvěžení na cestu

V centru Rigy jsme se postavily na cestu se značkou Out of the city please. Nikoho jsme nestopli, ale prošla kolem nás Viktorija, která šla akorát z fitka a mířila akorát na pláž. Tak nám řekla ať tu počkáme, že si nás za 20 minut vyzvedne, že si jen zajde pro auto. Zajela si s nama ještě kus cesty, povídali jsme ji o X- challenge a ona nám o něčem podobném čeho se ona účastnila a kdyby bylo možné, tak by příští rok jela na Xchallenge taky.
Za tak skvělý odvoz jsme ji na oplátku nabídli, ať si koupí co chce a vybrala si minerálku na osvěžení na pláž. Ona nám pak zase koupila zmrzlinu 😂😂

Milionářem barbecue

První v plánu bylo uspořádat prostřeno pro borce z Uzbekistánu, který nás ubytoval přes couchsurfing. Jakmile jsme k němu přijeli, tak jsme mu pověděli o našem prostřenu jenže nám odpověděl tím, že už stihl navařit. Takže to lehce nevyšlo. 😂
Ovšem další den jsme si jako třetí stop topli milionáře z Norska žijícího v Monaku. Řekli jsme mu o našich výzvách a on nás pozval k sobě, že jeho rodině teda můžem připravit grilovačku.
Kika se tak starala o maso na grilu a Verča se učila připravovat speciální recept na hořčicovou omáčku. Nenechali nás sice úplně vařit samy, ale měli jsme takové společné prostřeno 😊

Především WhatsApp

Po cestě jsme potkali tolik lidí se kterými jsme se pořádně rozpovídali a oni se zajímali o naší cestu. Takže jsme si od většiny lidí čísla, abychom jim pak přes whatsApp mohly napsat a dát vědět jak naše cesta skončila. Taky si od hodně lidí bereme instagram a pak máme adresu od týpka z Uzbekistánu a později mu z domu pošleme dopis 😊

Žehlení na střeše, psovi či ziplinu?

Můžete si vybrat. Zde vám předvádíme nejlepší místa, která se pro žehlení dají vybrat.
Aneb když stopneš milionáře jehož dcery chcou s tebou plnit samé challenge 😊

Stopování - nejlepší způsob dopravy

Skoro každému, kdo nám zastaví nebo se s námi začne bavit, vypravíme o našem závodě. Sdílíme s nimi naše zážitky a říkáme jim, proč je stopování nejlepší způsob cestování. Největší přednášku jsme dávali našemu hostiteli přes couchsurfing v Rize. Ptal se nás jak stopovat, jak si vybíráme místa kde budeme stopovat. My mu ukázali mapu z hitchwiki a pověděly mu naše tipy a triky ke stopování.
Po cestě ze středu Evropy v Purnuškes nám zase jeden typek z Litvy sděloval jak on stopoval a kde se jak stopuje

Ekomiliardář

Po cestě z Rigy na Kolku jsme nejprve stopli 2 mladé kluky na motorkách, kteří nás provezli po okolí. Kdyby jeden z nich neměl problém s motorkou hodili by nás až na Kolku a ještě, že nás vysadili tam kde nás vysadili. Protože odtamtud jsme skoro hned stopli Porsche Turbo GT. A v něm seděl Nor, žijící v Monaku s letním sídlem v Litvě.
Sdělil nám, že díky jeho otci vznikla Kyotská a následně Pařížská dohoda. Bjorn jde v otcových šlépějích a snaží se najít způsob, jak snížit globální oteplování. Lidi se nezmění a všichni dělají jen tak, aby si nahrabali peníze. A proto se snaží najít způsob, kterým by pomohl planetě a přitom nepotřeboval aby lidi zavírali továrny apod. ale snaží se vymyslet zařízení a systém aby se daly pěstovat rostliny i v nehostinných podmínkách.
Úžasný člověk se skvělou rodinou. Vzali nás dokonce k sobě domů, kde jsme spolu dokonce splnili výzvu prostřeno a jeho dcery s námi chtěly plnit ještě další výzvy. Pozvali nás nakonec k sobě i na noc a ráno nám dali snídani a my šli dále na stop.
Od jedné jejich dcery máme číslo a máme jim dát vědět jak jsme dokončily X-challenge. 😊

Hrad z písku

Na Kolku nás dovezl rakušák, který už 7 týdnů cestuje po Evropě. Původně jsme se plánovaly v moři okoupat, ale strašně foukalo a extra velké teplo nebylo. Takže jsme se jen prošly po pláži, opláchly si aspoň nohy a postavily jsme si hrad z písku. 😍

Tak trošku jiná bitva

S holkama a manželkou od milionáře jsme si splnili i další výzvu a to papírovou bitvu. Na brnění a zbraně jsme použili všemožné materiály co doma našli. Sidney si s náma chtěla zabojovat i na trampolíně, z čehož se později staly skoro wrestlingové zápasy😂😂

Cesta v bouři

Sice jsme do Klaipedy dojely hezky večer ještě za světla, a tak jsme si ji mohly lehce projít, jenže se sem žene bouřka, takže nestíháme stopovat na Kosu a zítra snad brzo ráno pojedeme už co nejrychleji směr Polsko a pryč od deště.
Největší smůlu jsme měly v tom, že dcera s mámou, které nás vzaly by nás ubytovaly, kdyby neměly zrovna vzdálenou rodinu u sebe na návštěvě.
Snad nezmoknem a zítra už budem daleko v Polsku

Po cestě z Lotyšska se snažíme fotit různé zajímavé věci nebo co zrovna potkáme na stopu a vkládáme to poctivě do mapy.cz

Záměna rolí,

Jelikož jsme dvě holky, tak to pro nás tak těžké nebylo, jen Verča nosí menší oblečení, tak mi to bylo lehce uplé. Nejhorší bylo tahat Verčin batoh, na ten bych si nikdy nezvykla. Hamaky máme v podstatě stejné tak to žádná změna nebyla akorát spacáky jsme si už nějakou dobu chtěly prohodit aby Verča vyzkoušela můj péřový, tak jsme ro konečně uskutečnili

Ráno jsme vstaly a už měly nachystanou snídani. Odpoledne když jsme dostaly hlad, tak jsme si zašly koupit jidlo do obchodu. Vzaly jsme si pár kousků pečiva a paní prodavačka se nám snažila narvat sáček, ikdyz nám nerozuměla, tak se nám ji podařilo odradit a pečivo co jsme nesnedly, jsme daly do papírového sáčku od magnetek. Večer jsme dojedly pečivo a pak hladověly, protože jsme sebou už měly jen sušenky v plastu co jsme si koupily před několika dny

C jako crazy2hitchhike

Nejdříve jsme chtěly jist jídla podle našich jmen, ale nakonec jsme se to rozhodly obohatit a pro plnění této výzvy jsme si vybraly jméno našeho týmu a protože je nás název v angličtině, rozhodly jsme se jíst pouze jídla, který v angličtině začínají na písmeno C.
Nejdřív jsme skoro hladověly a byly na sušenkách a krekrech, ale večer jsme konečně projížděly kolem obchodu tak jsme si něco pořádnějšího koupily

Později večer u lidlu v Iławě, ale přece jen. Snad jsme nikoho nevzbudily 😂😂

Den plný zábavy

Nejdříve jsme bavily našeho hostitele v Rize různýma storkama ze stopování a plněním výzev. Natož jsme udělali radost jedné studentce z Rigy, která nás svezla a vlastně jsme za ní rozhodly, že ma jít k moři a ne se učit, že je na to až moc pěkný den. Pak jsme ji povídaly o stopařských závodech a že by se taky ráda přidala a když jsem jí říkala že možná bude mezinárodní x-challenge tak ji to udělalo radost. Další jsme stoply kluky na motorce, které jsme nechaly nás provádět o okolí a povídaly jsme s něma anglicky o všem možném a jeden z nich byl úplně nadšený, že nás stopl a může nám všechno ukázat. A potom nás svezl ten milionář a jeho děti jsme zabavovaly po zbytek večera. Jelikož tam nemají moc kamarádů tak byly nadšené, že s nimi blbnem a rodiče byli rádi že mají nějakou změnu a nejsou na mobilech

Posíláme babičkám a dědečkům pohled z Iławy 😊

V rámci checkpointu se nám podařilo spojit 70 lidí spolu s týmem Plnou parou vpřed, ale bylo to fakt těžké

Prvně nám tato holčina říkala že jsme ji prokázaly službu v tom, že chtěla jít k moři ale zároveň by se měla učit. Ale že ikdyz bydlí kousek od moře tak tam dlouho nebyla. Takže se tam díky nám odhodlala zajet, protože my jsme tím směrem potřebovaly odvézt.
Druhý člověk, když jsme se ho zeptal co pro něj můžeme udělat, tak odpověděl, že jeho syn je nemocný a už se nikam moc nedostane bo musí chodit po rehabilitacích, ale sbírá mince, tak jestli nemáme sebou české koruny, tak jsme mu daly co jsme našly a byl z toho velmi nadšený, jen jsme si zapomněly s ním udělat fotku. Bl to velmi milý pan který nás nabral na dálnici v Litvě až za Polské hranice

Chodily jsme po Iławě a směňovaly jsme věci. Jelikož jsme neměly nic jiného tak jsme se rozhodly použít pouta. Ty jsme nejdříve vyměnily za fixy a zlatou pastelku u milé rodinky a potom jsme za jeden fix dostaly dětskou oplatku. Všechno jsme v knihkupectví rozměnily za oplatku, voňavý deníček, dětský podtácek, polskou pohádku a 2 vybarvovačky. A za vybarvovačku jsme pak ve stánku se zmrzlinou dostaly od velmi hodné paní zmrzliny

Po splnění výzvy v Iławě jsme si našly takové místečko, které není sice vůbec schované ale voda je odtamtud lehce přístupná. Když už jsme se svlékly a rozhodly jít do vody, tak přišlo hodně lidí a postávali kolem nás. Tak jsme tam stály jak trotli a čekali až odejdou. Po čtvrt hodině konečně odešli a my se mohly skočit schladit do jezera Ježuriak

Ráno jsme se vydaly do přístavu a podívat se jestli nás někde za pomoc nesveze na lodi. Jeden pár nám odjel před nosem a jinak tam skoro nikdo nebyl jen jedni co snídali a jeden pán co opravoval loď. Když jsme za ním šly se ho zeptat, řekl nám že tu už jednou ňáký tým byl a že se máme hlásit u jeho šéfa. Ten nám dál za úkol zamést podlahu a za to jsme se pak mohly projet na šlapadlech 😂

Každý večer před spaním jsme si spolu řekly za co jsme vděčné, co pěkného se nám za celý den stalo.
Je fajn si takhle shrnout celý den a utřídit si vzpomínky 😊

Ráno nás překvapil déštík, tak jsme se přesunuly pod střechu hospody. Ráno nás její majitel pozval na kávu a čaj a dal nám i snídani a dortík
My jsme si všimly, že chystá narozeninovou oslavu, tak jsme mu pomohly nosit židle a chystat stolu.
Potom jsme chtěly pomoct zametat paním na náměstí, ale řekly nám že nepotrebujou, že je to dobré. Ikdyz jsme se dost vnucovaly

Z Iławy rovnou na vodopad Kamienczyka. Tolik lidí co nám chtělo pomoct vyhrát závod jsme pomalu za celou dobu jako dneska nepotkaly.
Konečně se nám povedlo přispat a zaběhnout si na vodopády 😊

Někdy lehce se zpožděním ale všechno máme v našich deníčkách pěkně zapsané

Štěstí v neštěstí!

Když jsme v noci přijely do Iławyvsimli jsme si venku pytlů s odpadkama, takže jsme si ráno chtěly přivstat a odchytit je. Jenže ráno nás z našeho místečka vyhnala přeháňka , tak jsme se šly schovat pod střechu a ještě jsme usly. Když jsme pak zase vstala zval nás majitel restaurace na snídani a čaj, takže jsme šly nejdřív tam a pak už jsme popelare nevidely.
Naštěstí však když jsme šly stopovat, 2 typci nás odvezli na vjezd na dálnici a když jsme popošly na lepší místo, čekalo tam na nás popelářské auto. Pánovi se auto nějak odrelo a snažil se to spravit. Daly jsme se s ním do řeči, nabídly naší pomoc, ale ani on nevěděl co s tím. Tak nám aspoň ukázal všechno má autě a my si ho taky pořádně prolezly

Většinou před spaním jsme si spolu s deníkem a vděčnostmi ještě dělaly sedy lehy. Ovšem jeden den jsme na ně zapomněly, takže jsme to doháněly další den a tehdy jsme musely udělat 155 sedy lehů. Vyšlo nám to asi na čtyřikrát

Ptali jsme se starších lidí jaký je jejich největší úspěch a většinou nám říkali, že v největším úspěchu vidí svoji rodinu, postavení baráku a zdraví. A potom jeden nám pověděl o tom, že jeho největší úspěch bylo rbyt ředitelem Nadace, nechtěl zmiňovat jaké, ale povídal o tom jak v devadesátých letech jel se svou nadací pomáhat na jižní Moravu při povodních

S velmi milým pánem si Verča zatančila polku. Pán nám říkal jak ho máme šetřit, ale vyklubal se z něj fakt velký tanečních, až Verča nestíhala

V Iławě Verči paní kadeřnice jen vyžehlila vlasy zatímco Kice zmastila obočí

Závody ve skoku

U Turnova U benzinky U bily jahody a banány

Všechno to začalo když jsme jeli doTrakaie
Tam jako slepí chodili jsme tam a tam a zpet

Na Vilnius stop chytili jsme si
hned
Večereli jsme zbytky a taky pizza chléb

Stred Evropy ve vesničce s názvem purnuškes
Na dálnici v litve prý stopovat můžeš

Jenže pak na benzince v ukmerge
Rozrpsi se a my lehce mokneme

Ráno do panevežys s tympkem jedeme
Odkud v autě s francouzy se jen mackame

V Iecavě si jídlo uz poprve koupíme
Jenže burgery studené jsou tak oplatky mame

V Jelgavě zmrzlinu dostaneme
S pány milymi až do Temeri jedeme

Tam komárů požehnaně je
Do rigy radši dostopujeme

Ráno opět pozdě vstaneme
Do Jurmaly pomalu cestujeme

Do Kantene nás hodí porsche
Spát budeme v posteli a plno v břiše

Na pláži v Kolce postavíme hrad
A sluníčko na nás bude hřát

Do Ventspils nejelo skoro nic
Ale dostali jsme se pryč a byl hic

Město Bernari jsme projeli fakt svižně
Byly jsme na sebe pyšné

Potom nás svezl jeden hodný děda
Z Leipaji se dostat je fakt běda

Do Klaipedy jsme však dojet stihly
A další checkpoint přitom mihly

Pam pam pam přes kaunas frcime pam pam pam
S polakem v mašině pam pam pam 4 hodinový štrek na na na na na
na marijampole

Pam pam pam už jsme zas v suwalkach pam pam pam hranice přejeté pam pam pam v elku vystupujem na na na na na cesta je u konce

Hobby horsing u bily v Turnově