Wonderwalll – Letní X-Challenge 2024

Do Møns Klint se nám podařilo dojet už třetí den! Bylo to poprvé, co jsme kdy byly v Dánsku, tak jsme byly nadšené, že objevujeme nové místa severu. Møns Klint bylo nádherné místo, které určitě stojí za návštěvu i když jsme musely zdolat asi 3000 schodů 😅 navíc nám bylo řečeno, že jsme měli štěstí, že jsme se tam vydaly zrovna teď, protože není obvyklé aby voda u útesů byla takhle mléčné barvy. Na cestu zpět se nám podařilo stopnout hned první auto a to i přes to, že jsme odjížděli poměrně pozdě. Vezl nás úžasný Belgický pár, který se před pár lety přestěhoval do Dánska. Dokonce si s námi zajeli a zavezli nás přímo na adresu, kde jsme měli domluvené přespání u paní, kterou jsme potkali dříve na trajektu do Dánska 🤩

Náš první checkpoint během pár hodin od startu!

Do Stockholmu jsme ani moc v plánu jet neměly, ale náš stop nás tam prostě zavezl 😅 naštěstí, jsme se v celku jednoduše dostaly ven a mohly pokračovat na sever. Přikládám naše oblíbené video, kdy nám řidič říkal ať si připravíme telefony, že brzy bude nápis "welcome to Stockholm", který asi ovšem nedávno odstranili 😀

Nečekaný chechpoint, který jsme ani naplánovaly, ale když pán v Gdaňsku nabídl odvoz celou cestu až sem, tak jsme nemohly říct ne 😀 10.den cesty

Dodatečně přidáváme fotku z našeho prvního checkpointu, jelikož se nám nenahrála do výzvy.

Dne 21. 8. 2024 dvě cestovatelky slavnostně přejely severní polární kruh vlakem, který je nestál ani jednu švédskou korunu. Doputovaly tak do jejich osobního cíle celé X-challenge, do Kiruny. Města, jehož centrum je přesouváno kvůli těžbě o pár km dál.

Nápad se zrodil velmi rychle a spontanně, aniž bychom se nějak více staraly o mapu, popř. kilometráž z místa startu, Prahy. Dobrodružství jsme už viděly v tom, že checkpoint leží za polárním kruhem. Vždyť to by byla úplně paráda dostat se tam jen stopem 😀

Realita byla trošku náročnější, když jsme zistily, že je to více než 3000 km vzdálené místo. O to víc náročné, když přihlédneme k faktu, že Švédi moc nevědí, co stopování znamená, a proč jim vlastně ukazujeme palec nahoru! 😀 Stalo se, že zastavili řidiči s autem naloženým nábytkem jen aby se zeptali, co vlastně potřebujeme... Všichni nám z aut mávali... všichni!

Stopování to bylo vskutku náročné, o to víc byli skvělí lidé, kteří nám nakonec zastavili. Někde na jihu Švédska - nelze blíže specifikovat kde přesně, jelikož to bylo jedno z těch rán, kdy jsme si říkaly, kde to doprčic zase jsme! - nám zastavil skvělý manželský pár. Jeli z "víkendu bez dětí", což byla vážně klika, protože jinak bychom se do auta nevešly my dvě. Měli malou farmu a tree house a nabídli nám, že pokud uvaříme, rádi s námi poobědvají😀

Druhý zázrak na naši cestě se stal někde ve Sundsvall. Obě dvě jsme procházely drobnou krizí. 6. den na cestě, někdw uprostřed Švédska, jen mavající ridiči, nikoliv zastavující... A pak to přišlo. Zastavil nám Mats. Neskutečně charismatický chlapík, televizní reportér, vašnivý golfista... Ukázalo se, že velmi cestuje a se stopem má své skušenosti. Protože znal cestování low-cost stylem, nabídl nám pokoj v jeho domečku u jezera, venkovní sprchu s výhledem, pivo a jídlo. Nejlepší zastávka na naši cestě, protože už teď víme, že mamé nového kamaráda (viz výzva Nejznámější člověk).

Nezapomenutelným se stal kamioňák. Btw. Na začátku cestováni Švedskem jsme si naivně myslely, že kamioňáci budou hlavní cílová skupina. Že nás povezou hodiny a kilometry daleko... No... nakonec byl tenhle jediný takový stop. Zavezl nás skutečně blíž k našemu cíli. Když jsme mu řekly, že míríme do Kiruny, vážně pronesl " Really take the bus!"
Rozhodly jsme se, že dostopujeme do Bodenu a odtama pojedeme vlakem do Kiruny. Přece jen musíme stihnout let z Tromsa za méně néž 2 dny a jestě jsme měly 800 km před námi.

Když jsme dorazily do Bodenu a slavily náš úspěch, zjistily jsme, že náš plánovaný vlak byl zrušen. Situace se vyřešila sama, kdy jsme na poslední kilometry stoply vlak mířící do Kiruny.

Hned při výstupu v Kiruně nás další baťůžkáři informovali o tom, že se město postupně propadá, že "stěhují budoby" a v současnosti je na řadě stěhováni budovy kostela. Když jsme dorazily do centra, přesunutého dál od vlaku nrž by se nám s batohy líbilo, narazily jsme na milé překvapení. LANGOŠ, BABY! 😀 Ten jsme si musely dát, protože Langoš za polárním kruhem by měla být výzvá na dalši ročník. Ani jsme se to "neohřaly" a už míříme směr "ještě více sever", Tromso.

Byly jsme nuceni splnit výzvu - Batoh na zádech, 100m převýšeni, 400 m vzdálenost. To jsme ušly v Mons Klint, Dánsko. Cesta k útesu je zápřah. Dlouhé dřevěné schody a lesní pěšinky.

Marmeláda u Metse v Tromsu. Byla dělaná z mísních oranžových plodů, talových bobulí, pro které neznáme český a vlastně ani anglický nazev. Na teplém toustu se slaným máslem to však byla lahoda.

Ne jen marmeláda byla zážitek. Při snídani jsme přes velká okna jídelny pozorovaly velrybu (sviňucha) ve fjordu. Úžasné! 🐋

Ranní koupání v jezeře poblíž Lipska. Voda byla úžasně teplá.

Na naší cestě Švédskem jsme narazily na manželský pár. Při konverzaci v autě jsme zjistily, že mají farmu, a tak jsme se nabídly, jestli nechtěji s něčím pomoct. I přestože byli v časovém presu říkali, že nás rádi pozvou k sobě, pokud pro všechny uvaříme oběd. Taková nabídka se neodmíta. Měly jsme tak šanci si prohlednout domeček jako z knihy Děti z Bullerbynu. 🇸🇪

Tento moment nám utkvěl silně v paměti a má místo v našem ❤️
Přatelé mají cenu zlata.
Mats nám zastavil, když jsme měli drubou krizu v krajině Švédska. Řidiči jen mávali, nezastavovali, celkově byli velmi překvapení koho to na cestě navidi...
Zastavil nám Mats. Povídal o svých stopařských dobrodružstvích v Australii, o svém povolání a o domečku, do kterého se teď vrací.
Mats je televizní reportér, novinář, který okolo 20. let působil na švédském televizním kanálu Channel 4. Po zbytek příběhu si ho můžete představit jako švedského Reye Korantenga 😅
Uvádí ttaké konference a naše debata se tak okamžitě zaměřila na strach z public speakingu. Dával nam rady a vtipně vykresloval, jaké průsery si při vysílání způsobil on.
Byl nesmírně milý člověk, který neváhal, a otevřel nám dveře svého domu u jezera. Poskyt venkovní sprchu s výhledem... naservíroval švedské pivo do českych Pilsner krýglů. Uvařil dvěma vegetariánkám hovězí nudle, což spustilo vlnu smíchu 😄 Ale samozřejmě jsme to snědly.
My jsme ho pozvaly na naše pivo Proud, za což byl moc rád.

Dobrý den, pane Milane!

Pohled a pozdravy jsme poslali z Kiruny, z pomyslného cíle naší cesty. Snad udělá radost 😊

Tato výzva se pojí s naším příběhem a výzvou "Nejznámější člověk". Náš hostitel a kamarád Mats ze Švédska, který působil dlouhé roky jako moderátor v televizi na Švédském kanále channel 4. V den našeho odjezdu z jeho krásného domu u jezera nám řekl, že o nás a naší cestě napsal přispěvek na jeho facebook! Lidé se v komentářích začali ozývat, že nás také viděli stát u cesty a nás to velmi pobavilo. Obzvláště pak komentář, zmiňující náš nápis "E04", který jsme měli za to, že označuje nekonečně dlouhou dálnici na sever. Po cestě autem s Matsem nám ale bylo řečeno, že dálnice je nazývaná pouze E4 a že lidé pravděpodobně nerozumí co po nich chceme. To už jsme mu neměli odvahu říci, že prvních pár kilometrů jsme dokonce stopovali s nápisem "A04" 😂 a tudiž popletli 2 písmenka ze 3. Není divu, že nám nikdo nezastavoval!

Máme radost, že jeho příspěvek měl dosah a dostali jsme množství podporujících kkmentářu od švédského lidu 🇸🇪

Ps: originál je ve švédštině a někdy je překlad znáčně úsměvný 😅

Kdyby se každý den staly opravdu jen 3... Bylo jich daleko více a já jsem to vzala jako osobní výzvu sdílet to na instagramu, protože to běžmě skutečně nedělám

Deníček je úžasná věc ❤️😍

Tuto výzvu jsme se rozhodli splnit v Tromsø, který byl posledním bodem na naší cestě severem. Bylo moc příjemné se na chvíli zastavit a vychutnat si ten pocit, že jsme v cíli a nikam nespěcháme. Navíc jsme se obě naprosto zamilovali do severu a rozhodně se plánujeme vrátit zpět! 😍

V podvečer u jezera podblíž Lipska chutnalo nejlépe.

S Anette jsme se potkaly, když jsme čekali na stop který by nás vzal trajektem do Dánska z ostrova Fehmarn. S Anette jsme si hned padli do oka a s radostí ji pozvali na kávu. Ona nás zase za odměnu pozvala k sobě do prázdninového domu, kde jsme stanovali na zahradě. Ráno jsme si všichni dohromady společně s jejími přáteli dali snídani na terase. S Anette jsme strávili krásný čas a jedná se jistě o jedno ze setkání, na které nikdy nezapomeneme! 😊

Při příjezdu do Norska jsme přibrali dalšího člena naší posádky, který ležel bezvládně u cesty. Nedali se jinak než mu nabídbout pomocnou ruku a od té doby cestuje tento švédský kamarád s námi😍

V Norsku na nás čekálo přijemné setkání s musherem Magne, který nás nabral kousek od Narviku. Zrovna převážně jednoho ze svých psů kamádovi. Hodně jsme se zajímali o to, co to obnáší mít sněžné psy, o tom jak jel jeden z nejdelších závodu v Kanadě a spoustu dalších zážitků. Dokonce nám domluvil ubytování u jeho kamaráda v Norsku, doufám, že se ještě někdy potkáme! 🇧🇻🐕

V Kodani jsme úplnou náhodou narazili na skvělý Dánský pár, když jsme hledali záchody na nádraží. Všimli si našeho zmateného výrazu a kartónů a dali se s námi do řeči. Říkali jsme jim o naší cestě a nabídli se, že nás vezmou na trajekt, i když to neměli po cestě! V autě nám říkali, že zrovna připravují narozeninovou jejich oslavu 60 narozenin ve stylu osmdesátek. V autě hrál disco playlist, ukazovali nám jaké mají na párty připravené outfity, jak si pán kvůli tomu už nechává nějaký ten měsíc narůst vlasy a o jejich zážitcích z té doby. Bude to velkolepé, nebude chybět červený koberec, slavnostní přivítání a nebo VIP lístky. Pozváno je kolem 80 lidí! 🕺🏼🕺🏼

Bylo to snadné. Kdoklliv ve Švédsku zastavil, vždycky jsme řekly ano.